Z UPointu si nově můžete odnést originální tričko s tradičním ukrajinskou „vyšyvankou“. Nelze si jej ale jen tak koupit! Získají ho pouze zájemci, kteří bezhotovostně vloží finanční dar alespoň 300 korun na speciální účet univerzitního Fondu pomoci Ukrajině. Prostředky poslouží univerzitě k průběžné podpoře ukrajinských studentů a zaměstnanců zasažené válečným konfliktem na Ukrajině.

Více informací o vzniku triček a jak jej můžete získat se dočtete v článku na Žurnálu UP. 
O Fondu pomoci Ukrajině (včetně návodu, jak přispět) si přečtete zde. 

Aktualizace 30. 8. 2022

Pořád můžete podpořit ukrajinské studenty a zaměstnance UP a získat za to tričko! Svůj příspěvek v minimální hodnotě 300 Kč můžete zaslat z pohodlí domova dle návodu zde, nebo můžete k platbě využít svůj mobilní telefon a QR kód umístěný přímo na naší prodejně. K získání trička pak už stačí jen předložit personálu UPointu potvrzení o provedené transakci (vytištěné či v mobilní aplikaci bankovnictví).

K dnešnímu dni máme k dispozici trička v dámských velikostech S, M, L a XL a v pánských velikostech S, M, L a 2XL. Stav zásob konkrétní velikosti vám rádi sdělíme i po telefonu či e-mailu. Neváhejte nás kontaktovat!

Prázdniny jsou obdobím pro nové zážitky a odpočinek. Z pohledu univerzitního informačního centra a obchodu nás s příchodem nových studentů a akademického roku 2022/2023 čeká hned v září to nejnáročnější období. Takové naše malé Vánoce. Abychom nabrali sílu, budeme mít během letních prázdnin i zavřeno. Poprvé během prvního červencového týdne a podruhé během prvního týdne měsíce srpna.

Zavření se týká prodejny na Horní náměstí a rovněž provozu e-shopu (a objednávek v rámci UP). Objednávky, které budou zaplaceny do 12:00 vždy v pátek před uzavírkovým týdnem (tzn. v pátek 1. července a pátek 29. července) odešleme ještě týž den. Všechny ostatní objednávky zpracujeme v prvním následujícím otevřeném týdnu.

Mimo tyto dva týdny se k nám můžete zastavit kdykoliv v rámci běžné otevírací doby od pondělí do pátku, 9:00 – 17:00. 

Děkujeme za pochopení a přejeme krásné léto!

Obliba pěstování rostlin v bytech zažívá poslední roky svůj velký boom. Tchýnin jazyk, šplhavý potos, nenáročná voděnka, monstera či zelenec – to jsou jen některé z tzv. „pokojovek“, které naši prarodiče běžně pěstovali, a v současnosti je opět najdete snad v každé domácnosti, a to i v té studentské! Pro všechny nadšené pěstitele proto zařazujeme do sortimentu univerzitní obal na květináč, který nepostrádá příběh. 

Autorkou od návrhu po samotnou realizaci je absolventka katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP Vendula Krupařová, jejíž talent jsme v minulosti už jednou využili – navrhla a vyrobila také oblíbený univerzitní porcelánový náhrdelník. Vendula pro materiál květináče zvolila kameninu, která pochází z lomu v Brníku u Prahy. Kamenina se vyznačuje skvělou odolností proti chemickým vlivům a teplotním změnám. Při vyšším výpalu zůstává pevná, a tak je ideální volbou pro výrobu obalů na květináče, které se jen tak nerozbijí. Díky vysoké slinutosti nepropouští vodu a obaly tak stačí glazovat jen zevnitř. Vnitřní glazura je důležitá pro zajištění naprosté nepropustnosti i v případě, že by voda v obalu stála delší dobu. Umožňuje také pohodlnější vymývání nečistot. Vnější matný povrch buď necháte ve své jednoduché kráse, nebo zapojíte vaší kreativitu –⁠ obal si totiž můžete vyzdobit malbou či kresbou k obrazu svému. 

Pokud právě státnicujete a budete Olomouc opouštět, můžete si kousek univerzitního města vzít s sebou, ať už zapustíte kořeny kdekoli. S promočním přáním, jehož součástí jsou semínka polního kvítí z Botanické zahrady UP, vypěstujete kousek Olomouce úplně všude. Ke každému obalu je navíc přiložen malý látkový pytlíček s „hanáckou hlínou“. Jedná se o sedm polévkových lžic kvalitního tříletého humusu, který pochází také z univerzitní botanické zahrady. A není to jen tak ledajaký substrát! Kompost v botanické zahradě je domovem desetitisíců larev zákonem chráněného brouka nosorožíka kapucínka, který se řadí se svou velikostí mezi největší brouky v našich končinách (může dosáhnout délky až 4,5 cm). Velikost dospělého jedince je dána jeho apetitem ve stadiu larvy. 

Na závěr nezbývá než dodat, že květiny jsou nejlepší spolubydlící. Buďme upřímní… Nezanechávají po sobě žádné špinavé nádobí nebo nevyprané prádlo. Jsou skvělí a tiší společníci a do domácnosti vnášejí pohodu, útulnost a čistý vzduch. Tak je zabydlete u sebe doma a dopřejte jim slušivý kabát v podobě obalu na květináč přímo z vaší alma mater. Bude to seknout nejen jim, ale i vašemu domovu!

pytlíček s ,,hanáckou hlínou” alias humusem

chráněný nosorožík kapucínek

larva a dospělý jedinec

Zaměstnankyně UPointu pro humus osobně zajely.

Vladimír Všetička, zaměstnanec Botanické zahrady UP

Studentky a studenti, zaměstnankyně a zaměstnanci, zbystřete! Hledáme tvůrce, kteří dají tvář připravovaným ART blokům!

Kreslíte? Malujete? Fotíte? Zapojte se do naší výzvy a pomozte nám vytvořit přebal pro nové univerzitní bloky, resp. pohlednici (o rozměrech 10,5 x 15 cm), která bude tvořit design celého bloku. Zadání (téma) je jediné – naše univerzitní město. To, jak jej uchopíte, zůstává už jen na vás. 

Z došlých návrhů vybereme několik finalistů, jejichž návrhy zrealizujeme. Odměna jistá!

Návrhy přijímáme do konce června, tzn. do 30. 6. (včetně). Zasílat je můžete vedoucí UPointu Anně Jánské na e-mail anna.janska@upol.cz. Neváhejte se jí ozvat i se svými dotazy či pro konzultaci.

Jak moc je UPoint udržitelný? Každým krokem o něco více. S produkty od lokálních dodavatelů, materiály, které jsou šetrné k přírodě, nebo každodenním provozem UPointu se snažíme o to, aby naše planeta byla lepším místem k životu pro další generace. Věříme, že bychom měli být inspirací pro celou akademickou obec, a proto se snažíme vymýšlet ekologičtější řešení našich produktů tak, abychom pomohli vyřešit některé problémy, kterým dnes naše životní prostředí čelí. 

K našim výrobcům máme blízko 

Dodavatelé našich výrobků mohou být klidně i vašimi sousedy. Mnoho produktů, které v UPointu najdete, vzniká totiž přímo v České republice a velká část z nich přímo v Olomouci nebo v jejím okolí. Na e-shopu je poznáte podle štítku Vyrobeno v ČR. Některé produkty navíc vyrábí absolventi či studenti naší univerzity. Například kolekce oblečení UniWearCity vznikla ve spolupráci s českou návrhářkou a absolventkou Univerzity Palackého Alex Monhart. 

V UPointu se také snažíme podporovat ekonomicky slabší regiony. Třeba kravaty značky Hedva Český Brokát pochází z Bruntálska, tedy z místa v minulosti známého pro svůj rozvinutý textilní průmysl, který zde má dlouho zakořeněnou tradici. Mezi našimi výrobky jsou ale k nalezení i jiné tradiční české produkty. Patří mezi ně třeba pero Český granát, hrnky od českého výrobce porcelánu Thun z Nové Role nebo kultovní nožík rybička od tradičního výrobce Mikov. 

„UPoint byl od počátku koncipován jedinečně směrem k lokálnosti a udržitelnosti. Hodně tím předběhl dobu, byť někdy za připomínek studentů, kteří byli zvyklí na levné reklamní předměty. Důležitější je ale budování komunity (vazba na firmy absolventů), podpora kreativní sféry a logické vycházení z českého, potažmo přímo olomouckého prostředí. Symbolicky, materiálově, lidskou prací a důvtipem,” říká zakladatel UPointu Petr Bilík.

Vedoucí UPointu Anna Jánská dodává, že „pro všechny členy tvůrčího týmu je udržitelnost bytostně vlastní už z pohledu zdravého rozumu. Chceme přece mít zboží, co něco vydrží, na které můžeme být pyšní a kterým se budeme chtít prezentovat navenek, mimo UP i mimo Českou republiku. Těžko se budeme chtít na návštěvách u zahraničních kolegů prezentovat čímkoliv z Číny. Člověk pak nemusí být ani žádný eko maniak, aby si spočítal jasné výhody využívání lokálních dodavatelů. My z UPointu jsme šťastní, že můžeme v tomto směru působit na veřejné mínění.”

Spolupracujeme s přírodou

V nabídce našich produktů najdete i takové, u kterých je úcta k přírodě na prvním místě. To je případ třeba medu z rodinné včelařské farmy Jana Kubeše z Olomouce. Včelstva této farmy žijí v krajině Nízkého Jeseníku a Litovelského Pomoraví, jejichž každá plástev je obrácena dvakrát z toho důvodu, aby se včelaři přesvědčili, že se včelí společenství těší pevnému zdraví. 

Výrazný ohled na přírodu bere také absolventka UP Michaela Vaněčková, která dodává pro UPoint přírodní kosmetické produkty. „Při výrobě všech produktů se snažím vyhnout všem syntetickým ingrediencím a naopak dodávám do produktů přírodní látky bez chemického ošetření,“ říká Michaela Vaněčková, jejíž ručně a především s láskou k přírodě vyrobená mýdla můžete v UPointu najít. 

Materiály vybíráme pečlivě 

Věcí, které jsou jen na jedno použití, u nás moc není. Snažíme se, aby vše, co si u nás pořídíte, mělo maximální využití. Třeba z našeho přání „Genius loci…“ si díky perforaci papíru můžete snadno vytvořit záložku do knihy. Každý rok také prodáváme ve spolupráci s Vydavatelstvím UP upcyklované bloky ze zbytkového materiálu, ve kterém najdete různé druhy papíru nebo fotografie Olomouce ze starých nástěnných kalendářů. Ani akademický diář nezaostává, co se týče udržitelnosti. Jeho přebalové desky jsou z pevné recyklované lepenky a listy uvnitř něj jsou z recyklovaného papíru. 

Nezůstáváme ale jen u papíru, myslíme také na plasty, které jsou snad všude kolem nás. Jejich výhoda spočívá v tom, že mají univerzální využití a hodně toho vydrží. Problém ale nastává ve chvíli, kdy se nevhodným způsobem likvidují a zatěžují tak životní prostředí. Například naše plastová láhev UP je šetrná k přírodě hlavně díky její znovupoužitelnosti. Navíc je vyrobena z kopolyesteru, který je získaný přímo z rostlinného zdroje a neobsahuje ani škodlivou chemikálii BPA, která může mít negativní účinky na lidský organismus. Šetrný k přírodě je rozhodně také nicknack. Díky principu opakovaného užívání tak může nahradit kelímky na jedno použití. 

Nejžhavější novinkou v UPointu je univerzitní batoh, který byl u nás k dostání už dříve, ale v nedávné době jsme kromě mírné úpravy střihu a barvy upgradovali především jeho materiál v duchu hesla „reduce, reuse, recycle”. Batohy jsou teď nově ušity z látky RPET, která se ze sta procent vyrábí ze starých plastových lahví. 

I malé kroky se počítají 

I malými krůčky můžeme dojít k velké změně. Třídění odpadu je pro nás v UPointu samozřejmost. Dbáme ale také na to, abychom v běžném provozu zbytečně neplýtvali papírem nebo plastem, a proto u nás k nákupu nedostanete igelitovou tašku, ale můžete si koupit pouze tu papírovou. Balíky z e-shopu posíláme ve znovu využitých krabicích a dáváme do nich pouze takovou výplň, která k nám doputovala už předtím v jiné zásilce. Při tisku se zase snažíme využívat šmíráky, co to jen jde. 

Krom toho jsme také energeticky úsporní – svítíme halogenkami a díky tomu, že sídlíme v barokním domě s gotickým zdivem, nepotřebujeme v létě klimatizaci, a přesto je u nás v horkých letních dnech fajn chládek. Zároveň spolupracujeme s Trash Hero Czech Republic, který převzal projekt Dolej si od studentské iniciativy Udržitelný Palacký. Díky němu si u nás můžete dolít vodu, pokud zrovna potřebujete pookřát. Nově jsme ve spolupráci s Ride2scool pořídili cargo kolo, které chceme využívat pro dopravu balíků napříč univerzitou, a zároveň tak alespoň trochu snížíme emise z aut.

Kam směřujeme? 

Od loňského roku jsou teze udržitelnosti jasně zakomponovány do provozu univerzity, na které dohlíží koordinátorka pro udržitelný rozvoj. Funkce se s nadšením ujala Zuzana Huňková a rovnou se pustila do naplňování cílů udržitelné univerzity, mezi které mimo jiné patří také užší spolupráce na vývoji nových produktů pro UPoint. 

„Jsem velice ráda, že i UPoint nabízí spoustu udržitelných výrobků. Není lehké dělat kompromisy a podporovat lokální značky, výrobky a tvůrce obzvlášť, když musíte zachovat finanční stabilitu a prosperitu nevýdělečné instituce. UPointu se to ale zatím daří a rozhodně budeme společně pracovat na rozšiřování udržitelného portfolia. Naším cílem je například nákup udržitelných propagačních předmětů po celé univerzitě nebo propagace a zvyšování podílu recyklovaných materiálů na celkovém množství výrobků, abychom přispívali k naplňování cílů cirkulární ekonomiky. Chceme také podporovat naše studenty v kreativitě spojené s udržitelností, proto v UPointu budeme nabízet upcyklovanou kolekci přímo od našich studentů,” říká koordinátorka pro udržitelný rozvoj Zuzana Huňková. 

Udržitelný rozvoj se tak stává stěžejní rovinou života celé Univerzity Palackého v 21. století a zároveň jednou z jejich největších výzev a příležitostí, které před ní stojí. Na UP byla v lednu 2022 přijata Strategie udržitelného rozvoje, která definuje hlavní oblasti a cíle, ve kterých se chce univerzita zlepšovat. Součásti této strategie tak nejsou jen otázky životního prostředí, ale i zdraví a zdravého životního stylu, pohybových aktivit, vzdělání a společenské odpovědnosti. Cílem je ukázat, že udržitelnost se dotýká každého z nás a je součástí všech oborů napříč univerzitou. Ať je to uvážlivé zacházení s energií, volba způsobu dopravy, třídění odpadu a omezování jeho vzniku, péče o zeleň, omezování spotřeby papíru či jiná opatření.

Více o udržitelnosti na naší univerzitě se dočtete na webu udrzitelna.upol.cz.

Mikiny z autorské kolekce oblečení UniWearCity

Z výroby akademického diáře

Sklenička z českého křišťálu

Včelař Jan Kubeš

Nožík rybička

Univerzitní mýdlo

RECY bloky ze zbytků papíru

Porcelánový náhrdelník české ruční výroby

Ručně vyráběná svíčka UP

Hrnky z porcelánky Thun

Nicknacky

Pero český granát

UP česká síťovka

Batoh z recyklovaných PET láhí

Papírové přání “Genius loci….”

(aktualizováno 14. 4. 2022)

Yuliia Mostova a Aglaé Alex – jedna je studentkou české a ukrajinské filologie z ukrajinského Ivano-Frankivsku, druhá studuje anglickou filologii a pochází z francouzského Montpellier. Obě kamarádky přemýšlely, jak by mohly pomoci Yuliině vlasti. Rozhodly se, že ve volných chvílích budou vyrábět „květiny pro Ukrajinu”* a získají tak další prostředky na humanitární pomoc. 

Юлія Мостова та Аглае Алекс – одна студентка чеської та української філології з Івано-Франківська в Українв, інша –вивчає англійську філологію та родом із Монпельє, Франція. Обидві подруги  поділилися, як вони можуть допомогти Юліній батьківщині. У вільний час дівчата вирішили виготовляти «квіти для України» і таким чином отримувати додаткове фінансування на гуманітарну допомогу.

Yuliia Mostova and Aglaé Alex—Yuliia is a student of Czech and Ukrainian philology from Ivano-Frankivsk in Ukraine. Aglaé is a student of English philology and she is from Montpellier in France. Both of the friends wondered how they could help Yulliia’s homeland. They decided to make “flowers for Ukraine” in their free time to collect more resources for humanitarian aid.

Jak jste se ocitly v Olomouci?  | Як ви опинилися в Оломоуці? | How come you are in Olomouc now? 

Y: Do Olomouce jsem se dostala úplnou náhodou. Můj otec dlouho spolupracoval s českou firmou, ale když v roce 2014 začala válka, musel své místo opustit. Během svého pobytu si však našel mnoho českých přátel. Když jeden z nich zjistil, že jsem se začala učit česky, všemožně mě podporoval. Jednoho letního dne jsem od něj dostala pozvání, abych přijela na pár dní do Olomouce a pomohla mu s překlady. Po návratu na Ukrajinu jsem hluboko uvnitř věděla, že se sem určitě vrátím. Olomouc je zvláštní město – každý, kdo zde alespoň jednou byl, se vrací. 

В Оломоуць я потрапила досить випадково. Мій тато колись давно співпрацював з однією чеською компанію, але коли розпочалася війна у 2014 році, все закінчилось. Тим не менш, у нього з’явилося багато друзів-чехів. Коли ж один з них дізнався, що я почала вивчати чеську мову, всіляко мене підтримував. Тому одного літнього дня я отримала запрошення від нього,аби приїхати в Оломоуць на кілька днів і допомогти з перекладами. В останній день, повертаючись назад в Україну, десь у підсвідомості закралась думка, що я ще обов’язково сюди повернусь. Це особливе місто: всі,хто бодай раз тут побували, вертаються назад.   

I came to Olomouc quite by accident. My father used to work with a Czech company for a long time, but when the war started in 2014, he had to leave his place. However, he found many Czech friends during his stay . When one of them found out that I had started learning Czech, he supported me in every way. One summer day, I received an invitation from him to come to Olomouc for a few days and help with translations. On the last day, returning to Ukraine, I knew, deep inside of me, that I would definitely come back here. This is a special city: everyone who has been here at least once returns.

A: Taky jsem se tady ocitla náhodou. Jako studentka anglické filologie jsem plánovala strávit rok studijního pobytu Erasmus ve Spojeném království. Po Brexitu jsem ale musela stejně jako mnoho jiných studentů najít nový plán. Podívala jsem se tedy na jiné možnosti výjezdů a našla jsem mnoho dalších destinací, jako je Německo, Polsko, Dánsko nebo Česká republika. A o které zemi jsem toho věděla nejméně? No přece o Česku, které se tehdy stalo mým cílem pro dobrodružství daleko od mé vlasti a příslibem jedinečného kulturního zážitku. Dnes stejně jako Yuliia vím, že se do Olomouce vrátím, protože mé srdce teď patří tomuto městu.

Я теж потрапила сюди випадково. Будучи студенткою англійської філології, я планувала провести рік Erasmus у Сполученому Королівстві. Але Brexit відбувся, і, як і багатьом іншим студентам, мені довелося знайти новий план. Тож я переглянула ще раз  список договорів свого університету і знайшла багато  цікавих варіантів, таких як Німеччина, Польща, Данія чи Чехія. Про яку з цих країн я знала найменше? Тоді Чехія була моїм призначенням для пригод далеко від рідної землі та унікального культурного досвіду. Сьогодні я знаю, як і  Юлія, що повернуся в Оломоуц, тому що зараз моє серце належить цьому місці.

I too arrived by accident. As an English philology student, I planned to have an Erasmus year in the United Kingdom. But Brexit happened, and like many other students, I had to find a new plan. So I looked at the list of agreements of my university, and found many options such as Germany, Poland, Denmark or Czech Republic. Which one was the one I knew the least? Czechia was then my destination for an adventure far from my homeland, and a unique cultural experience. Today, I know, as Yuliia, that I will come back to Olomouc, as now, my heart belongs to that place.  

Proč jste se rozhodly pro výrobu květin?  | Чому ви вирішили виготовляти саме квіти? | What was your motivation for making flowers?

Y: Každý z nás prožil začátek války po svém. Musím říct, že jsem doteď nevstřebala tu naprosto absurdní a šílenou situaci, ve které se má země ocitla. Některé dny jsem toužila po nicnedělání, jindy mě přemáhal neskutečný vztek. Pořád jsem si říkala, že zvládnu dělat víc, ale i přesto to nikdy nebude stačit. Snažila jsem se najít způsob, jak bych mohla poskytnout pomoc lidem, které zasáhla válka přímo, a začala jsem přemýšlet o spolupráci s dobrovolnickou organizací. Naštěstí jsem potkala lidi, kteří se později stali mými dobrými přáteli. Právě Aglaé je jednou z takových kamarádek. To ona navrhla začít vyrábět květiny v barvách ukrajinské vlajky. Připojila se k nám také spolužačka z anglické filologie, Anička Štěpánová, která vyrábí plstěná srdíčka. 

Zůstala ale otázka, kde tyto brože umístit a prodat. Nevím, čím jsem se řídila, ale myslela jsem, že naší nejlepší možností bude UPoint. A tak se také stalo. S Aglé jsme ale pořád nevěděly, se kterou dobrovolnickou organizací spolupracovat. Zaměstnanci univerzitního obchodu nám doporučili obrátit se na Člověka v tísni. Společně se teď snažíme ze všech sil pomáhat těm, kteří to potřebují.

Напевно, кожен із нас має свою історію про те, як несподівано війна наступила на наші горлянки. Усвідомити, що от в даний момент відбувається шалене божевілля, зізнаюсь,  – неможливо.  З дня у день мої відчуття змінюються : від бажання нічого не робити до дикої люті.  Крім того, мені завжди здається, що я можу зробити більше і цього ніколи не буде достатньо. Тому, шукаючи способи, як допомогти людям, що опинилися в набагато гіршій ситуації, я подумала про співпрацю з якоюсь волонтерською організацією. Питання залишалось: ЯК? На щастя, мені поталанило зустріти неймовірних людей, які згодом стали для мене дуже хорошими друзями. Однією з таких подруг для мене стала Аглае. Вона запропонувала виготовляти квіти у кольорах українського прапору. Ось так у нас намітився план, що робити. Останнім ключовим моментом залишалось знайти місце, де б можна було розмістити ці квіти, щоб все було надійно. Не знаю, чим я керувалась, але у моїх думках було лише одне: в UPoint  все спрацює. Так і сталось.  Усі разом ми намагаємось докласти максимум зусиль, щоб допомогти тим, хто це потребує.  Єдине Аглае і я не знали, з якою саме волонтерською організацією співпрацювати. Знову ж не обійшлося без допомоги. Працівники університетського магазину порадили нам звернутися до Člověk v tísni.  З Анною я зустрілася безпосередньо в UPoint, коли Аглае запросила її на одну з наших зустрічей.   

Each of us lived the announcement of the war in our own way. I must say that it is impossible for me to realize how absurd and mad the current situation is. One day, I would crave doing nothing and lay down, another day, I would be overwhelmed with wild rage. I would always tell myself that I could do more, and at the same time, that it would never be enough. So, looking for ways to help people in a much worse situation, I thought about working with a volunteer organization. The question remained: HOW? Fortunately, I was lucky enough to meet incredible people who later became very good friends for me. Aglaé became one of such friends for me. She suggested making flowers in the colors of the Ukrainian flag. That’s how we came up with a plan of what to do. The last key point was to find a place where these flowers could be placed and sold in the safest place. I don’t know what I was guided by, but there was only one thing in my mind: our best option was UPoint. And so it happened. Together, we try our best to help those who need it. The only thing Aglaé and I did not know was which volunteer organization to work with. Again, not without help. The staff of the university shop advised us to contact People in need. Then Anna joined us directly at UPoint when Aglaé invited her to one of our meetings.

A: Souhlasím s Yulií, že když válka začala, mnoho lidí se cítilo bezmocně a mělo pocit, že ztratili kontrolu nad situací. Finanční dary byly jednou z možností, jak podpořit ukrajinskou armádu, humanitární mise a poskytovatele lékařské péče. Ale jak víte, studenti nejsou nejbohatší a nemohou neziskovým organizacím věnovat spoustu peněz. Nikdy jsem nevěřila v bezmoc jednotlivců a věděla jsem, že lidé vždy mohou najít způsob, jak pomoct, pokud se postaví za společnou myšlenku. A tak jsem přišla s nápadem, že bychom mohli soustředit finanční pomoc na jedno místo, aby se z malých částek stal jeden velký dar. Okamžitě jsem si vzpomněla na Yulii, která se již ze všech sil snažila v Olomouci pomáhat ukrajinským studentům jak s překladatelstvím, tak i finančně. Mou výzvu samozřejmě přijala a dnes s velkým odhodláním pracuje na tomto projektu pro svou rodinu, svou zemi a pro naše přátele. 

Мені нема чого додати до відповіді Юлії. Коли почалася війна, багато людей опинилися безсилі, не контролюючи ситуацію. Пожертвування були можливістю допомогти українській армії, гуманітарним місіям та медикам. Але, як відомо, студенти не найбагатші і не можуть пожертвувати багато грошей на асоціації. Хоча я ніколи не вірила у «безсилість» людей, я знала, що якось люди можуть знайти спосіб допомогти, якщо об’єднаються навколо однієї ідеї. Тож у мене виникла така ідея: що якби ми могли централізувати пожертви в одному місці, щоб невеликі суми грошей були величезними пожертвуваннями від жителів Оломоуця? Я відразу подумала про Юлію, яка вже намагалася діяти в Оломоуці з різними місіями як перекладацька або фінансова допомога українських студентів. Звичайно, вона відповіла «так» на цей дзвінок і сьогодні з великою рішучістю працює над цим проектом для своєї сім’ї, своєї країни та наших друзів. Що сталося далі, ви знаєте. Нарешті я познайомилася з Анною завдяки подрузі, і поговорила з нею про цей проект: вона приєдналася до нас і до UPoint.

I don’t have much to add to Yuliia’s answer. When the war started, many people found themselves powerless, without any control over the situation. Donations were one of the possibilities to help the Ukrainian army, humanitarian missions and medical care. But as you know, students are not the richest and can’t donate a lot of money to associations. I never believed in the ‘powerlessness’ of people, I knew that somehow, people could find a way to help if they gathered around one idea. So I came up with an idea to centralize the donations in one place, to make small amounts of money a huge donation. I immediately thought of Yuliia, who was already trying her best to act in Olomouc with different missions, such as translating or helping Ukrainian students financially. Of course, she answered my call for help, and today she is working with great determination on this project, for her family, her country, and for our friends. Together, we are now doing our best to help those who need it the most.

Kolik kytek zvládnete denně udělat? | Скільки квітів ви можете зробити протягом дня? | How many flowers are you able to make in one day? 

Y: Výroba jedné květiny trvá asi patnáct minut. Je to ale velmi individuální, protože někdo potřebuje méně času, někdo zase více. Hodně by nám pomohlo, kdyby se k výrobě těchto květin připojili i dobrovolníci, pro které jsme natočili výukové DIY video. Vyrobené květiny by pak mohli donést přímo do UPointu. V tuto chvíli každodenně s napětím sledujeme ve zprávách dění na Ukrajině a myslím, že relax u manuální práce nikomu neuškodí a ještě tak pomůže s výrobou květin na prodej. 

Для виготовлення однієї квітки потрібно приблизно хвилин п’ятнадцять. Усе дуже індивідуально, адже комусь потрібно менше часу, комусь – більше. Так як ми разом записали відео, як саме це робити, думаю, що кожен з охочих міг би долучитися. На даний момент ми всі потопаємо у вихорі безмежної інформації, яка постійно оновлюється. Тому переключитись на короткий проміжок часу, аби відпочити, нікому б не зашкодило.

It takes about fifteen minutes to make one flower. Everything is very individual, because someone needs less time, someone – more. Since we recorded a DIY tutorial video together, I think everyone could join. At the moment, we are all immersed in a whirlwind of endless information that is constantly updated. Therefore, switching to a short period of time to relax would not hurt anyone. 

A jak je tedy vyrobit? | Тож як зробити ці квіти? | So how to make them? 

A: Výroba těchto květin je velmi jednoduchá. Nejprve si musíte sehnat látky z umělého materiálu v ukrajinských barvách, nit, jehlu, spínací špendlíky, nůžky a zapalovač. Do jedné látky vystřihněte dva kruhy o průměru asi 7–8 centimetrů a do druhé vystřihněte dva menší kruhy o průměru 3–4 centimetrů. Dále na každém kolečku směrem od okraje ke středu udělejte 8 nástřihů, ze kterých vzniknou okvětní lístky. Jejich okraje následně kolem dokola lehce opalte zapalovačem, čímž okraje zatavíte a nebudou se dále třepit. Nakonec všechny 4 díly uprostřed sešijte a přidejte špendlík. 

Зробити ці брошки дуже просто: перш за все, вам потрібно буде придбати — за свій бюджет — пластикову тканину (українських кольорів), котушку ниток, кілька голок, ножиць і запальничку.  З однієї тканини потрібно буде вирізати два кола (діаметром 7-8 сантиметрів), а з іншої – два менших (діаметром 3-4 сантиметри). Далі ви 8 надрізів на вирізаному колі, щоб отримати пелюстки, і злегка підпаліть край пелюсток (щоб тканина не потріскалася). Нарешті ви зшийте чотири частини разом і додасте шпильку. Звичайно, ви можете змінити деякі інструкції та зробити їх у своєму стилі (вид тканини, розмір, пошиття…). Ми будемо вдячні за вашу допомогу та пожертву. Адже не буває великої організації без окремих кроків.

It is very simple to make those pins: first of all, you will need to buy some synthetic fabric (in Ukrainian colors), a spool of thread, some needles, scissors, and a lighter. You will have to cut two circles from one fabric (with a diameter of 7-8 centimeters), and two smaller circles from the other (with a diameter of 3-4 centimeters). Next, you will make 8 partial cuts in the circles, to make the petals, and slightly burn the edge of the petals (to avoid the fabric to fray). Finally you will sew the four parts together, and add the safety pin. 

* Květinové brože můžete zakoupit v UPointu oproti libovolnému příspěvku do kasičky Člověk v tísni. Svým příspěvkem podpoříte sbírku SOS Ukrajina této humanitární organizace.

*Квіткові брошки ви зможете придбати в крамниці “UPoint” навпроти скарбнички від організації “Людина в біді/ Člověk v tísni”, де ви маєте можливість залишити будь-яку суму. Ваш внесок буде частиною зборів коштів для гуманітарної організації ” SOS Україна”.

*The flower brooches are sold at UPoint for donation of any amount of money, the proceeds go to People in Need. Your contribution will support the Ukrainian Emergency Appeal “SOS Ukraine” of this humanitarian organization.

14. 4. 2022 – V putovní kasičce Člověka v tísni se podařilo od 3. března do 5. dubna vybrat 15 627 Kč na podporu Ukrajiny. Sbírka v UPointu pokračuje dále, nově do kasičky laskavě zapůjčenou Charitou Olomouc. Děkujeme všem za přispění jakékoliv částky!

Na žlutou látku si obkreslete kruh o průměru 3-4 cm.

Látky musí být z umělého materiálu.

Pruh látky vždy poskládejte, abyste mohli vyrobit více látkových koleček najednou.

Vystřihněte kolečka.

Na modrou látku si obkreslete větší kruh o průměru 7-8 cm.

Opakujte proces jako se žlutou látkou – poskládejte si ji tak, abyste vystřihli více koleček najednou.

Kolečka nemusí být dokonalá.

Každé kolečko osmkrát nastřihněte směrem od okraje ke středu.

Vzniknout tak okvětní lístky, které dokola lehce opalte zapalovačem.

Lehce je tím zatavíte a nebudou se následně třepit.

Nakonec spojte 2 modrá a 2 žlutá kolečka.

A uprostřed je sešijte.

Na výslednou květinu stači už jen připevnit spínací špendlík.

Na počátku stála touha tvořit rukama, ale cesta ke vzniku vlastní značky Karolíny Röderové byla dlouhá. Dnes pod značkou Bohemian Lab tvoří svíčky, vonné vosky, vonné pralinky a drobné dekorace. Vše prochází jejíma rukama od začátku až do konce výroby, přesně jak si přála. A pokud vás zajímá, jak podle ní voní zimní semestr, přičichněte ke svíčce, kterou nově nabízíme v UPointu. 

Jaká byla cesta k založení Bohemian Lab? 

Cesta byla trochu delší, než jsem si původně představovala, ale věřím, že tomu tak mělo být. První myšlenka založení Bohemian Lab přišla v roce 2015. Tehdy mě k tomu přivedl můj první parfém na míru, který jsem si nechala namíchat v Krakově. Úplně mě to uhranulo a řekla jsem si, že bych chtěla dělat něco takového. Od té doby jsem byla vůněmi doslova okouzlena. Po prvotním nápadu ale následovala pětiletá pauza na mateřské dovolené a Bohemian Lab se zrodil až na sklonku roku 2019.

Jaké byly začátky? A jaká je současnost? 

Ráda experimentuji s různými materiály, zkoušela jsem i parfémované vosky a od nich už je to kousek ke svíčkám. Ta práce mě neskutečně baví. Věděla jsem, že pokud chci pracovat s oleji a esencemi, a zároveň je umět i míchat, musím se to naučit pokud možno od těch nejlepších. Byla jsem tedy nasát atmosféru v Grassu, který je Mekkou všech vůní a esenciálních olejů, a po návratu jsem absolvovala kurz parfumérství u Karen Gilbert. Svíčky jsem začala tvořit jako mnoho jiných lidí doma – v kuchyni. Problematiku jsem studovala z knížek a z internetu a postupně jsem si vylaďovala své postupy. Aby svíčky splňovaly mé požadavky, musela jsem najít nejlépe vyhovující suroviny a dodavatele. Dnes už je vyrábím ve svém ateliéru a nedávno jsem také spustila e-shop.

Jak jste svou kreativitu vybíjela ještě předtím, než jste vůbec založila Bohemian Lab? 

Odjakživa. Moje mamka mě naučila šít, když mi bylo asi deset. Od té doby jsem si prohlížela časopis Burda a pořád něco šila. Chtěla jsem vystudovat oděvní průmyslovku, ale nevyšlo to. Zpětně si uvědomuji, že jsem v patnácti zkrátka nebyla připravena opustit své rodné město Valašské Meziříčí a odjet na školu jinam. Láska k šití mi ale zůstala, takže když potřebuji změnu od vůní, něco si ušiji.

Co Vás na tvorbě svíček a vůní baví nejvíce a kde čerpáte inspiraci? 

Baví mě proces, kdy mi pod rukama vznikne něco krásného a navíc voňavého. Moc mě baví práce se všemi surovinami – hlavně s voskem a oleji. Práci s hmotou, ze které vyrábím obaly na svíčky z ekologické pryskyřice, miluji také. Inspiraci nacházím všude kolem sebe, občas i u své pětileté dcery, která miluje květiny a různé vůně. 

Vůně jsou středobodem Vaší práce. Co všechno „kouzelného” vlastně dokážou? 

Vůně mají neskutečnou moc. Čich je první ze smyslů, který hned po narození vnímáme a zároveň odchází jako poslední. Je dokázáno, že čichové vjemy si vybavujeme daleko lépe a přesněji než ty zrakové. To mě velice fascinuje. Například se mi často stává, že cítím nějakou vůni a najednou se mi vybaví dávno zapomenuté momenty nebo pocity. Vůně také dokážou navozovat nálady, pocity nebo ovlivňovat chování. Není tajemstvím že třeba v obchodních domech nebo hotelových řetězcích rozptylují prostorové vůně, které mají přimět zákazníka k nákupu. Ti si tak podprahově zapamatují třeba unikátnost místa. V zahraničí je toto už dnes běžnou součástí marketingu.

Jak byste popsala jedinečnost Vašich produktů? 

Myslím si, že moje svíčky jsou jedinečné svým zpracováním. Od začátku jsem věděla, že chci, aby měly krásný obal a opravdu voněly. Na začátku jsem chtěla podpořit lokální keramickou dílnu, která by mi vyráběla kalíšky, ale nakonec to nedopadlo, a tak jsem si začala nádobky vyrábět sama.

Při výrobě používáte esenciální nebo syntetické oleje? Jaký je mezi nimi rozdíl? 

Používám jak přírodní esenciální oleje, tak i ty umělé. Ne všechny esenciální oleje jsou ale vhodné pro použití do svíček. Některé mohou být dokonce nebezpečné. To platí i pro nekvalitní uměle vyrobený vonný olej. Rozdíl mezi těmito dvěma typy olejů je ten, že esenciální olej vzniká např. destilací různých částí rostlin, kdežto ten syntetický vzniká v laboratořích spojením uměle vyrobených vonných molekul. Můžou tak například vzniknout vůně, které se v přírodě vůbec nevyskytují, potažmo vůbec ještě neexistují. Dnes si velké parfumérské domy vyvíjí takovéto molekuly a mají je jako součást svých parfémů. Tím si pojistí, že jejich parfém bude nereplikovatelný. Sójový vosk hodně pohlcuje vůně, proto používám vlastní směsi olejů „prémiové kvality“ z Francie, které jsou určeny speciálně pro výrobu svíček. Jsou bez parabenů, ftalátů a dalších toxických škodlivin. 

Které oleje jsou tedy šetrnější k životnímu prostředí? 

Vysoce kvalitní synteticky vyrobený olej může být udržitelnější varianta. Pokud si srovnáte například výrobu jasmínového esenciálního oleje s tím syntetickým, vyjde vám ten uměle vytvořený jako jasně udržitelnější, protože na výrobu jednoho mililitru přírodního jasmínu padnou tuny a tuny květů. Dnes jsou v laboratořích mnohem dál a umí vyrábět kvalitnější a netoxické oleje. Pravé esenciální oleje získávané z organických zdrojů jsou pro mě delikátní, proto by se s nimi mělo zacházet opatrně a s mírou. 

V nabídce UPointu je k dostání svíčka s vůní zimního semestru. Jak taková vůně vzniká? 

Existují dvě metody míchání vůní. Buď ta zdlouhavější podle francouzského parfuméra Jeana Carlese, nebo zjednodušená metoda, kterou používám já. Nejdříve je potřeba mít „brief“, tedy zadání nebo myšlenku, jakou vůni chci vytvořit. Pak mě začnou napadat jednotlivé ingredience, které by se mohly pro takovou vůni hodit. Pokud chci, aby byla vůně sofistikovanější a měla několik vrstev, začnu si zkoušet míchat nejdříve jednotlivé akordy. Ten se skládá z jednotlivých tónů stejně jako hudba. Takové vůně jsou mnohem komplexnější a mají větší hloubku. Já mám ale ráda spíše jednoduchost. Není to o počtu ingrediencí, ale o celkové vyváženosti. 

Máte nějaké plány do budoucna?
Čeká mě stěhování ateliéru do nových prostor, kde by snad mělo být i místo pro konání různých workshopů. Časem bych chtěla rozšířit nabídku i o další způsoby provonění interiéru a také bych ráda tvořila osobní parfémy. Vše ale nechávám plynout a ono to ke mně vždy nějak přirozeně přijde samo.

Pro UPoint vznikla v Bohemian Lab svíčka “Zimní semestr”.

Vyučil se zámečníkem, ale prostředí plné prachu a oleje nahradil prací s bzučícím hmyzem. Jan Kubeš již od roku 2002 na své rodinné včelí farmě Kubešův med vyrábí přírodní medy a medoviny. Základem jeho práce je vztah k přírodě a poctivé řemeslo. Včelstva této farmy žijí v čisté přírodě Nízkého Jeseníku a Litovelského Pomoraví, kde vylétávají ze svých úlů a sbírají nektar z rozmanitých druhů rostlin. Jejich snůška je následně šetrně zpracována v pestrou nabídku medů a medovin, které jsou k dostání také v UPointu. 

Z vyučeného zámečníka včelařem. Kdy a proč jste se rozhodl živit chovem včel?

Hledal jsem svobodnou profesi, kde bych nemusel trávit tolik času v dílně nebo v kanceláři, a objevil jsem včely. Když jsem byl malý kluk, měl je můj strýc a já se na ně k němu chodil dívat, takže jsem se k nim po letech vlastně vrátil a začal jsem s nimi pracovat na profesionální úrovni. 

Co Vám přijde na včelách fascinující?

Včely jsou superorganismus, který funguje o mnoha jedincích. Jedna včela vlastně sama o sobě nic neznamená. Jednotlivec se podřizuje funkci a potřebě celého včelstva. Pro mě je tedy nejvíc fascinující, jak spolu dokážou komunikovat a fungovat jako společenství. Existují například včely pátračky, které vyrazí do terénu, kde hledají zdroje snůšky nebo vody. Když něco z toho najdou, sdělují to poté ostatním pomocí včelích tanečků. Dávají jim tím také třeba vědět, v jaké vzdálenosti se zdroj snůšky nebo voda nachází. 

Dokáže Vás na včelách ještě stále něco překvapit? 

Včely překvapují neustále. Člověk na ně není nikdy dost chytrý a zkušený, nikdy u nich neplatí nic stoprocentně. Provedete u nich nějaký zákrok, třem to pomůže, u třech je to neutrální a třem spíše ublížíte. Ke každému včelstvu je třeba přistupovat individuálně. Člověk se pořád učí a je neustále překvapený. Každá sezóna je navíc úplně jiná. Vždy říkám, že musíme být neustále připraveni. Nikdy totiž nevíme, jak se sezóna vyvine, a čím ho příroda a počasí překvapí. 

Jak se letos včelám dařilo oproti minulým letům?

Máme za sebou druhou poměrně nevydařenou sezónu. Bylo chladné jaro, takže počasí nám moc nepřálo. Včelstva, která máme v nížině, vyletěla a snůšku donesla. Jiné to ale bylo u včelstev, která žijí v Nízkém Jeseníku. Je tam chladněji, a to se na snůšce dost podepsalo. V posledních osmi deseti letech je také čím dál komplikovanější udržet včely při životě. Navíc se dramaticky mění zdroje snůšky a ubývá také nektaru. Kvůli tomu, že se v krajině a v zastavěných územích obcí dnes všechno seče a udržuje, ubývá plevelů a květnatých ploch. V dnešním průmyslovém zemědělství je navíc všechno chemicky ošetřeno. 

Výrazně nás také postihla kůrovcová kalamita, která se objevila v Nízkém Jeseníku před šesti lety. Měli jsme tam většinu včelstev, a právě kvůli kůrovci jsme přišli o krásné medovicové medy ze smrkových kultur. Jsem velmi zvědavý, jak si s tím příroda nakonec poradí. Naštěstí poslední dva roky prší více a vidím, že se příroda začíná zase trošku více zelenat a vytěžené plochy se spravují. 

Obejdou se dnes včely bez včelaře?

Do začátku osmdesátých let minulého století by se určitě obešly. V té době se ale v Československu objevil kleštík včelí – varroáza, což je invazivní druh roztoče včel z jihovýchodu Asie, který přesedlal i na naši včelu kraňskou. Ta se narozdíl od včely východní, která obývá právě jihovýchodní Asii, tomuto roztoči nedokáže bránit a není schopna bez zásahu včelaře sama přežívat. 

Jak je péče o včely náročná? 

Je rozhodně náročná, protože se vše odvíjí především od počasí v daném roce. Velmi důležité je udělat správný zásah v ten pravý čas. To se vzhledem k počasí nedá dopředu úplně dobře předpovědět a načasovat. Plánovat dovolenou během včelařské sezóny si rozhodně nedovolím. Odjíždíme na ni až po sezóně, kdy je vše hotové. Mým šéfem jsou včely a počasí. Pokud chcete uspět, je třeba se jim podřídit. 

V nabídce UPointu si mohou zákazníci koupit buď med lesní s maliníkem, nebo med květový. Jaký je mezi nimi rozdíl? 

Rozdíl je v původu. V přírodě jsou dva zdroje sladké šťávy. Jeden je nektar z květů, druhý je medovice. Květové medy tedy pochází z nektaru květů. Medovice vzniká tak, že různé méry, mšice a puklice nabodávají jehličku stromu nebo list a vysávají sladkou šťávu. Z ní pak vyfiltrují bílkovinu a přebytečné cukry vypouští ven v podobě kapének medovice. Ty následně včely sbírají a poté z nich vznikají tmavé medovicové medy. Medovice je tmavá a obsahuje větší množství minerálních látek. Květové medy obsahují pyl, jsou lehčí a stravitelnější. 

Mimo jiné vyrábíte také medovinu. Konkrétně medovina Cabernet, která je v UPointu také k dostání, se umístila na prvním místě v celostátní soutěži Českého svazu včelařů Medovina roku 2019. Jaká jsou specifika výroby? V čem je jedinečná? 

Pod medovinou si každý představí něco jiného. My se snažíme dělat spíše přírodní medová vína. Používáme tedy vodu, med, kvasinky a zároveň nepřidáváme žádný líh, cukr, aromata a barviva. Myslím si, že medovina Cabernet se nám opravdu povedla. Používáme v ní odrůdu Cabernet Moravia od pana vinaře Esterky z Hovoran, od nějž kupujeme asi 450 litrů rmutu z této odrůdy. Zbytek je náš med a voda. Všechno pak necháme společně kvasit se slupkami hroznů, aby měla medovina rubínovou barvu. Poté následuje minimálně rok ležení, kdy medové víno zraje, a výsledkem je naše medovina Cabernet. 

Je náročnější výroba medu, nebo medoviny? 

U medu jsme více závislí na přírodě a počasí. I když uděláme všechno správně, nemusí to vždy vyjít. U medoviny pracujeme také s živým organismem, tedy s kvasinkami. Pokud při výrobě medoviny uděláme všechno správně, riziko, že se něco pokazí, je oproti medu menší. Při prodeji medoviny ale narážíme na to, že potřebujeme lidi nejprve naučit medovinu pít, protože starší generace mají zafixovanou medovinu z poutě, a ta se opravdu moc pít nedá. Snažíme se to tedy posunovat tím směrem, jak by měla správná medovina vypadat. Je to ale běh na dlouhou trať. 

Jaké jsou Vaše plány do budoucna?

Minulý rok jsme zprovoznili e-shop, který nám dal hodně práce. Teď ho ještě dolaďujeme a uvidíme, jak bude fungovat. E-shop by nám měl také napovědět, jestli budeme dál rozšiřovat výrobu medoviny. Právě ta mě v poslední době hodně baví. Přijde mi úžasné, že při výrobě medoviny pracujeme s kvasinkami, které dokážou vytvořit různé nuance chutí. V tom vidím velký posun a dá se s nimi ještě hodně pracovat. U medovin vyrobíme úplně stejný základ, ale použijeme jiné kvasinky. Každá medovina pak chutná jinak. Některé kvasinky dokážou například udělat lehké citrusové nebo květové tóny. Díky nim pak vzniknou lehké medoviny. Jiný kmen kvasinek dokáže vytvořit mohutné tělo. Tyto medoviny jsou pak vhodné pro dlouhodobé zrání.

Plánujete vyrábět nové příchutě medoviny? 

Jsme teď ve fázi, kdy by toho bylo už moc, takže neplánujeme. Víceméně jsme omezeni prostorem. E-shop by nám měl napovědět, jestli ještě zvětšíme náš provoz. V tuto chvíli jsme ale na hraně možností. Během sezóny se intenzivně věnujeme včelám, pak je zazimujeme a začínáme pracovat na medovině.

V UP kabátě nabízíme téměř kompletní sortiment Kubešovy medové manufaktury. Najdete u nás medoviny, ochucené pastované medy i klasický lesní med. 

Včelař Jan Kubeš

Předvánoční čas je v mnoha ohledech speciální. Třeba i tím, že míváme výjimečně otevřeno i během nepracovních dní. 

Poslední dva adventní víkendy nás na prodejně zastihnete v sobotu i v neděli, od devíti do jedné. Poslední den před Vánoci (a v letošním roce), kdy u nás nakoupíte, bude čtvrtek 23. prosince ve zkrácené otevírací době do jedné hodiny. Poté se budeme věnovat odpočinku a následně inventuře, tudíž znovu otevřeme až 10. ledna v novém roce. 

Že se síťovkou chodí na nákup jen babičky? To už dávno není pravda. A úplně stejně neplatí ani to, že se hodí jen na cestu do obchodu a zpátky. Síťovka zažívá v posledních letech svůj velký návrat. Hodí se k vodě, na trh nebo třeba i do kuchyně. Zamilují si ji houbaři, sportovci, ale i studenti. Zabere minimální místo, 28 kilogramů unese jako nic a díky průhledným okům máte vždy přehled, co v ní zrovna nesete. Při jejím užívání navíc šetříte životní prostředí.

Na co všechno se tedy hodí? A kdy? 

JARO 

Na nákupy  

Čím nahradit při nákupech igelitovou tašku? Dilema všech nakupujících posledních několika let. Že by papírovými taškami? Ty nejsou úplně tou nejlepší ekologickou alternativou. Originální řešení je přitom nasnadě. A to už od roku 1926, kdy se právě v Československu začaly vyrábět síťkované tašky. Od té doby si v síťovce odneslo nákup domů nespočet rodin. V devadesátých letech nahradily tyto ikonické tašky igelitky, které supermarkety neomezeně rozdávaly ke každému nákupu, a tak se začaly síťovky z českých domácností vytrácet. Jenže časy se mění a díky rostoucímu zájmu o životní prostředí zažívají síťovky comeback do obchodů i domácností. Vyrábí je nespočet výrobců v různých obměnách, nositelem tradice je u nás hlavně firma Česká síťovka, která vyrábí síťovky i pro nás!

Fancy kabelka 

Žádná fast fashion! Síťovka až překvapivě dobře propojí váš zájem o módu se starostí o životní prostředí. Nejlíp se bude vyjímat v šatníku vyznavačů street stylu. Na své si ale přijdou i ti, kteří dávají přednost eleganci. I s šaty totiž vypadá dobře a to díky výraznému kontrastu. V kombinaci s džínami zase přidá celkovému outfitu šmrnc. Dobře bude vypadat ale i se sportovním nebo ležérnějším oblečením. Síťovka sluší prostě všem bez ohledu na styl. 

LÉTO 

K vodě

K jezeru, k moři i na koupaliště. Do síťovky se vejde vše, co k letní koupačce a opalování potřebujete. Díky průhledným okům se tak ani na poslední chvíli před odchodem nemusíte v tašce přehrabovat a kontrolovat, jestli jste si vzali třeba ten správný opalovací krém. Vše zkontrolujete jediným mrknutím. „Oka v síťovce ale lidé ocení i při odchodu z pláže – díky nim se totiž všechen písek, který ulpí na ručnících nebo oblečení rychle vysype,“ říká majitelka České síťovky Karolína Pechová. Oceníte ji taky ve chvíli, kdy se opálení sluncem a osvěžení vodou budete vracet zpátky domů. Plavky a ručníky v ní totiž uschnou mnohem dřív než v tašce plátěné. 

Na sportování

Sportem ke zdraví se síťovkou! Volejbalovou síť z ní nejspíš neuděláte, zato volejbalový míč (ale i tenisáky nebo kopačáky) se vám do ní vejdou úplně v pohodě. Milovníci kol ji mohou využít jako zadní nosič místo klasické síťky. „Skvělým pomocníkem je pro vodáky – mohou si do ní uložit třeba nápoje a síťovku přivázat k lodi, stane se tak z ní skvělá chladnička,“ doporučuje Karolína Pechová. Po sportování si do ní můžete dát ručník nebo své propocené oblečení. Oka síťovky totiž zajistí jejich správné větrání, věci se snadněji usuší a nezasmrádnou. 

PODZIM 

Využití na bytě 

Ani doma síťovka jen tak ladem ležet nebude. Své místo najde rozhodně v kuchyni, kde může sloužit k ukládání potravin nebo jako přehledný organizér. Můžete ji zavěsit na háček na zeď a uskladnit v ní třeba brambory, cibule nebo jablka. Potraviny déle vydrží a taky budete mít dokonalý přehled o svých zásobách. Originálním designovým doplňkem se ale může stát i na místě, kam i císař pán chodil sám. Alespoň tak budete mít vždy jasný přehled o tom, jestli se vám neztenčují zásoby tak důležité hygienické potřeby jako je toaletní papír. 

Na houby 

Česko je houbařská velmoc – o tom není sporu. A každý správný houbař by měl mít nožík, kapesní atlas hub, košík a taky síťovku! V ní se totiž na rozdíl od nevhodné igelitové tašky houby nezapaří a houbařský poklad se tak neznehodnotí. Oproti košíku má síťovka zase výhodu v tom, že se natáhne a je tak schopna pojmout až 28 kilogramů vaší houbové nadílky. Tak hurá do lesa a ať máte síťovku vždy plnou hub! 

ZIMA 

Do knihovny 

Ať už si potrpíte na Goetheho nebo dáváte přednost Kafkovi, síťovka unese i tu největší bichli z celé knihovny. Vleze se do ní všechna potřebná literatura na zkoušky, seminárky ale i diplomky. Díky jejím průhledným okům navíc všichni uvidí, co právě čtete, a můžete tak být za intelektuála všude, kam se hnete. 

Na dárky 

Síťovka balicí papír sice nenahradí, ale rozhodně ji využijete při předvánočním shonu. Vejdou se do ní dárky pro rodiče, sourozence, ale taky pro tety a strýce. Díky své pružnosti se dokáže přizpůsobit i těm objemnějším dárkům, takže nemusíte tahat zbytečně více tašek najednou a být jimi ověšení jako vánoční stromeček. 

A jak využijete svou UP síťovku vy? 

Foto @Adam Mráček a @Česká síťovka

Dům U Černého psa, ve kterém od roku 2015 sídlí informační centrum a obchod Univerzity Palackého UPoint, není pouze místem, kde si můžete koupit oblíbené předměty v univerzitním designu nebo posedět u dobré kávy. Tento městský palác s bohatou historií ve svých útrobách skrývá mnoho architektonických zajímavostí. 

Slyšeli jste už tuto báchorku?

Kdysi dávno bydlel v domě U Černého psa hezký mladý pán, který se bál, že jednou zestárne a stane se z něj ošklivý vrásčitý stařík. Nesnesl ve své blízkosti nikoho starého, a proto zaměstnával jen mladé sloužící. Jednoho dne vyhnal za brány města i svoje staré rodiče. Nechal jim tam postavit chatrč a zakázal jim vrátit se do města. Marně ho oba prosili o slitování, ale on jim hodil na zem jen pár zlatých a odjel na svém koni zpět do města.

Pán se rád bavil a často vyjížděl na lov se svým černým psem Rekem. Ale i jeho věrný pes zešedivěl a zestárl, a tak ani pro něj už nezbylo v domě místo. I ho pán vyhnal za městské hradby a smutný Rek se tak usadil u jeho rodičů.

Jednoho mrazivého dne si pán vyjel za hradby na lov. Znenadání kůň klopýtl o spadlou větev, splašil se a pána shodil. Ten se při pádu těžce zranil a začal volat o pomoc, ale široko daleko nebylo ani živáčka. V dálce ho však uslyšel starý Rek, začal štěkat a tahat staré rodiče za šaty ven z chatrče. Když nedal pokoj, vydali se za ním a našli svého zraněného syna v bezvědomí na zemi. Společnými silami ho dotáhli do chatrče, ošetřili mu zranění a tiše u jeho lože čekali, dokud se neprobere.

Když pán otevřel oči, nevěděl, co se stalo. Rodiče mu všechno vyprávěli. Pán se zastyděl za své chování a omluvil se rodičům i svému starému věrnému psovi. Když se uzdravil, všichni se společně vydali zpátky do města do pánova domu.

Rek dožil svůj život v teple u krbu a když zemřel, nechal pán na jeho památku vyrobit na fasádu domu reliéf, na kterém ho nechal vyobrazit. Domu se proto od té doby říká U Černého psa.

(autorkou báchorky je Květa Borovičková z Regionálního informačního centra Olomouc, 2020)

A jak že to tedy s domem U Černého psa opravdu je?

Současný dům vznikl spojením dvou gotických parcel v období po velkém požáru, který město zpustošil v roce 1492. Původní dispozice dvou domů je dodnes patrná mimo jiné při pohledu na rytmus okenních os na pozdější barokní fasádě. Také sklepení je dokladem původně dvou samostatných domů. Z gotického období se dochovalo právě obvodové zdivo sklepů (částečně i s klenbami), obvodové zdivo přízemí s valenou klenbou průjezdu do dvora a nad průjezdem se v prvním patře také dochovaly gotické prostory s žebrovými klenbami. Nejstarší část sklepení však pochází už z konce 13. století. 

K další přestavbě došlo v průběhu 16. století. Tehdy vznikl renesanční palác – trojtrakt se dvěma křídly ve dvoře. V této renesanční etapě bylo zrušeno gotické podloubí a prostory byly nově zaklenuty valenými klenbami s lunetami a s hranami vytaženými do hřebínků. Nejvýraznějšími částmi této etapy jsou mázhaus v přízemí s původně čtyřmi poli hřebínkové klenby a kaple v prvním patře. Jedná se o místnost na obdélníkovém půdorysu s pozdně gotickými křížovými klenbami se svorníky ve tvaru štítku. Čtvrté pole je zakončeno síťovou klenbou, která byla zřejmě ovlivněna způsobem klenutí kaple sv. Jeronýma v olomoucké radnici. Z tohoto období pochází také sklep v zadním traktu domu. Ve sklepení dokonce vyvěrá jeden z pramenů Michalského kopce (všimli jste si někdy, jak máme v UPointu vlhké zdi?).

Od roku 1585 byl majitelem domu městský lékař Hanuš Ekhardt. Tento majitel se nesmazatelně zapsal do historie domu, když do kamenného vchodového portálu nechal vytesat nápis: „DAS HAVS IST ERBAVT WARTEN VON MIR/HANS EKHARDT ANNO DOMINI 1597“ (Dům jsem postavil já/Hans Ekhardt Léta Páně 1597). Portál s nápisem byl původně umístěn uprostřed průčelí domu. V roce 1907 byl odstraněn a teprve v roce 1990 byl osazen na současné místo.

V roce 1631 dům koupil další pozornosti hodný majitel Jan Rudolf Mandel, městský notář, který byl jako soudní písař přítomen mučení Jana Sarkandra v roce 1621. 

Výraznými stavebními úpravami prošel dům také po požáru města v roce 1709, kdy byl vážně poničen. Při následných opravách získal barokní fasádu. Z tohoto období pochází štuková a malířská výzdoba stropů prvního a druhého patra hlavní budovy paláce.

V 19. století proběhla přestavba dvorních traktů. V obou patrech domu došlo ke stavebním úpravám a v druhém patře byla vystavěna pavlač.

V roce 1907 prošel dům rozsáhlou přestavbou. V této stavební etapě došlo k vybudování třetího patra nad částí hlavní budovy. Z půdního polopatra se tak stalo nové obytné patro s jedním bytem. Dále proběhla rekonstrukce fasády a portálů. Renesanční mázhaus byl předělen podélnou příčkou a vznikly tak dva oddělené prostory, místnost a chodba. V místnosti se dochovala renesanční hřebínková klenba, zatímco do chodby byla vestavěna novogotická. Původní renesanční klenba mázhausu v chodbě ale nebyla vybourána, byla pouze rozdělena pasy, které byly upraveny do lomených oblouků, provedených ve štuku, včetně litých sádrových konzol, které byly vyrobené jako kopie původních renesančních pískovcových konzol. Čtvrté pole klenby v mázhausu bylo vybouráno, aby zde mohlo být vystavěno nové trojramenné secesní schodiště, které bylo nahoře uzavřené velkým skleněným světlíkem. 

Ve 30. letech minulého století se v domě nacházela nejdříve drogerie Oskara Hohla a roku 1939 se zde otevřel obchod se smíšeným zbožím Maxe Diamanta. V roce 1940 v domě sídlil také praktický lékař dr. Kalteis a zubař Arnold. Po válce se vlastníkem stal Bytový komunální podnik Jednotného národního výboru v Olomouci. Od roku 1958 je tento dům chráněn jako kulturní památka České republiky. Dnešním majitelem je Ing. Ladislav Navrátil. 

Ale pořád nevíme, jak je to tedy s tím černým psem!

V roce 1685 byla v domě vinárna, kterou tehdejší majitel Matouš Jiří Buchff pojmenoval U Zlatého beránka. Do roku 1769 se v domě nacházel po dlouhou dobu železářský obchod s názvem U Zlatého psa.

Název U Černého psa pochází tedy až z roku 1907, kdy v domě proběhly rozsáhlé stavební úpravy a přízemí bylo přestavěno na drogerii. Na fasádu byl osazen štukový reliéf černého psa sedícího na nápisové kartuši s datací k roku 1907.

Hlavní zdroj: Wikipedie

Literatura:

• Gračka Vladimír: Domovní znamení, ochranné plastiky a obraty v Olomouci, Olomouc, 1986
• Pojsl Miloslav, Hyhlík Vladimír: Olomouc očima staletí, Olomouc, 1992
• Gračka Vladimír, Lisická Helena, Zámečníček Karel: Domovní znamení v Olomouci, Olomouc, 2008
• Kašpárková Slavomíra, Gračka Vladimír, Bláha Josef: Olomoucké podzemí, Olomouc, 2009
• Statutární město Olomouc: Olomoucké domy a paláce, Olomouc, 2003
• Jemelková Simona: Stavebně-historický průzkum (Olomouc, Dům čp. 205, Horní nám. 12 – dům „U Černého psa“, Olomouc), 2001

Přízemí: gotická etapa. Půdorys @Petra Zajíšková

1. patro: gotická etapa. Půdorys @Petra Zajíšková

Sklepení: gotická etapa. Půdorys @Petra Zajíšková

Gotické sklepení domu.

Gotické sklepení domu s podzemním pramenem.

Renesanční hřebínková klenba v mashausu v přízemí paláce.

Pozdně gotická síťová klenba v kapli v prvním patře, inspirovaná zřejmě zaklenutím v kapli sv. Jeronýma na olomoucké radnici. Foto @Petra Zajíšková

Pozdně gotická křížová klenba se svorníky ve tvaru štítku v kapli v prvním patře. Foto @Petra Zajíšková

Renesanční portál s nápisem “Dům jsem postavil já/Hans Ekhardt Léta Páně 1597”.

Barokní fasáda s novodobým domovním znamením Černého psa. Rytmus oken odkazuje na původní 2 gotické domy.

Barokní štuková supraporta vstupních dveří.

Zadní křídlo renesančního paláce s pavlačemi z konce 19. století.

Nádvoří s konzolemi nesoucími pavlač.

Novogotické lomené oblouky se sádrovými replikami původních renesančních konzol ve vstupní chodbě domu.

Vstupní chodba domu se secesním schodištěm.

Secesní schodiště.

Secesní schodiště.

Secesní schodiště osvětlené stropním světlíkem.

V netradičním termínu, s nižším počtem startujících, s ohledem na aktuální protiepidemická opatření a za podpory Univerzity Palackého se již tuto sobotu 14. srpna uskuteční jedenáctý ročník Mattoni 1/2Maratonu Olomouc. U příležitosti běžeckého svátku jsme nejen pro účastníky z univerzity připravili mimořádnou otvírací dobu a nabídku.

„Stejně jako v minulých letech je Univerzita Palackého hrdým partnerem Olomouckého půlmaratonu. Letošní ročník je sice chudší o některé doprovodné aktivity, na nichž jsme se tradičně podíleli, ovšem i tentokrát jsme pomohli s hledáním dobrovolníků pro zajištění závodu a vítězové mezi cenami najdou i pozornosti s logem naší univerzity,“ uvedl Ondřej Martínek z Oddělení komunikace UP.

Startovní výstřel půlmaratonu zazní na Horním náměstí v 19 hodin, o dvě hodiny dříve vyběhnou do olomouckých ulic účastníci rodinného běhu. Aby byli mezi stovkami běžců jasně rozeznatelní účastnici z řad studentů a zaměstnanců Univerzity Palackého, přichystali jsme 25% slevu na tričko ze sportovní kolekce sUPport.

„Tato akce pro běžce z univerzity platí v tomto týdnu až do sobotního závodu oproti předložení potvrzení registrace k běhu nebo startovního čísla. A protože chceme naše závodníky vidět, vyhlašujeme zároveň soutěž o 3 poukazy v hodnotě 200 Kč na další nákup v UPointu. Vyfoťte se v univerzitním triku během závodu, sdílejte fotku na Instagramu v příspěvku nebo story a označte při tom profil UPointu,“ vyzvala vedoucí univerzitního obchodu a informačního centra Anna Jánská.

Zajímavá nabídka ale v UPointu čekají nejen na sportovce z univerzity. „Všichni účastníci závodu získají možnost nakoupit celou kolekci sUPport se slevou 20 %. Promo kód, sloužící také k nákupu na eshopu, získají na letáčku při vyzvednutí startovního čísla,“ dodala Jánská.

Zájemce jistě potěší i „půlmaratonské knihkupectví“, výběr knih se sportovní tematikou, který jsme připravili ve spolupráci s Vydavatelstvím UP. Najdou v něm publikace věnující se například zásadám správného strečinku, posilování, mentálnímu tréninku nebo stravování. Studenti a zaměstnanci UP na ně mají 10% slevu. Kdo si však nestihne vybranou literaturu koupit do startu půlmaratonu, nemusí zoufat, knihy budou k dostání i později ve Skriptárně v budově Zbrojnice na Biskupském náměstí.

Během půlmaratonské soboty bude mít UPoint mimořádně otevřeno od 12 do 19 hodin.

Ve zdravém těle zdravý duch, říkával už římský básník Juvenal. A protože na UP víme, že pohyb je konstantou pokroku a že kdo chce uspět, musí poctivě trénovat, vytvořili jsme vlastní sportovní kolekci sUPort, která má být všem v jejich snažení oporou. Pohyb kupředu totiž podporujeme vždy – ve vzdělání, ve vědě, v kultuře i ve sportu.

Na Univerzitě Palackého se vždy snažíme objevovat nové cesty, originální možnosti a řešení. Dlouho jsme tak přemítali, jaký směr zvolit pro sportovní kolekci. Budeme upřímní – přípravy trvaly skoro 3 roky, během nichž jsme z různých úhlů zkoumali, jak kolekci pojmout. Z průzkumů vyplynul jistý pat: zhruba stejná část respondentů si přála „co nejlevnější tričko“, „lokální produkt, za který jsou ochotni si připlatit“ i „spolehlivou nadnárodní značku“. Diskuze a rozmýšlení byly těžké, obzvláště pro nás, kteří si na zakázkách u lokálních producentů vyloženě zakládáme. Nakonec jsme se však rozhodli jít cestou „spolehlivé značky s velkým jménem“ a spojit síly s nadnárodním gigantem Adidas – v kolekci sportovního oblečení sUPport totiž chceme nabídnout co nejširší portfolio produktů, a maximálně tak podpořit vaše sportovní nadšení. 

Kolekce sUPport zahrnuje trička, kalhoty, legíny, bundy a kraťasy v dámské i pánské variantě a nabízí perfektní střihy a materiály. Abyste nekupovali zajíce v pytli, nechali jsme celou kolekci projít zátěžovými testy, o které se postarali vrcholoví i amatérští sportovci z řad našich studentů a absolventů.

A jejich hodnocení mluví za vše:

„Tričko má super funkční matroš, který nepřizná, že se potíš. V bundě si připadám strašně důležitě, neprofoukne, dobře vypadá a má skvěle padnoucí kapuci.“

Adéla (vzpírání)

„Oblečení je bomba, ale kalhoty mě ohromily asi nejvíce. Doporučil bych je všem sportovcům.“

Jan (fitness a atletika)

„Za mě je nejlepší šustka. Vyzkoušela jsem ale i legíny a na lezení jsou parádní!“

Vanda (sportovní lezení)

„Oblečení je velice pohodlné. Střih a funkčnost mne nadchly. Nejlepším kouskem je podle mě rozhodně šusťáková bunda, která se hodí jak na sport, tak na běžné nošení.“

Silke (sportovní aerobik)

„Moc se mi líbí bunda se svou multifunkčností. Je ideální na sport i na procházky či venčení psa.“

Kateřina (fitness a jogging) 

„Legíny se krásně přizpůsobí postavě. Nikde nestahují a střih je velmi dobrý. Líbí se mi, že vytváří ‚druhou kůži‘. Na těle je téměř necítíte, a můžete se tak plně soustředit na sport. Celá řada sUPport vypadá velmi dobře. Je fajn, že UPoint se rozhodl nabízet i oblečení pro sportovce.”

Lucie (sportovní lezení)

A který kousek ze sportovní kolekce sUPport podpoří vaše sportovní úsilí?