Vystudoval psychologii, ale nevyzpytatelné cesty osudu jej nakonec zavedly přes práci v mezinárodní společnosti vyvíjející antiviry až po pivovarnictví a výrobu whiskey. Jiří Omelka je nejen absolvent Univerzity Palackého, ale také tvář, která stojí za populárním olomouckých pivovarem Chomout a nově také za destilérkou TŌSH. Ta se zaměřuje na výrobu whiskey, likérů a pálenek. Osobitá slivovice v univerzitním hávu z její produkce je nyní také v nabídce UPointu. 

Patříte mezi absolventy Univerzity Palackého. Kudy vedla vaše profesní cesta až k současné profesi?

Už při studiu psychologie na UP jsem začal pracovat v oboru řízení lidských zdrojů, jak se tehdy říkalo. Po ukončení jsem nastoupil do mezinárodní společnosti, hodně se naučil a pak všechno zúročil v práci pro společnost AVG v Brně. Tam to byla skvělá jízda od společnosti s třemi sty zaměstnanci v Brně až po mezinárodní společnost s tisícem zaměstnanců a kótováním na burze v New Yorku.

Kdy a proč jste se rozhodl svou původní profesi opustit?

Mezinárodní firma a pozice v top managementu znamenala spoustu času mimo domov. Máme tři děti (teď už slečny) a chtěl jsem s rodinou trávit víc času. V té době jsem už doma začal vařit pivo. A když přišel nápad na pivovar, vypadalo to jako skvělá cesta a možnost naučit se něco nového. Úplně nového. Tak vznikl pivovar Chomout.

Vy jste ale u piva nezůstal. Jak se zrodilo TŌSH Distillery? Jakou má destilérka historii a jak vypadá její provoz dnes?

Historie Palírny v Těšeticích se začala psát na konci šestnáctého století. Její novodobá historie spojená s výrobou whisky se píše od roku 1973, kdy zde whisky vyráběl lihovarnický závod Seliko  Olomouc. Pod značkou TŌSH palírna funguje od léta 2018.

Nápad vznikl jako plán B v okamžiku, kdy jsme se se společníkem v pivovaru nebyli schopni dohodnout na dalším směřování. Od piva není k whisky daleko. Je to ale obor, ve kterém se učíte nové věci celý život. Spíš více životů. V palírně jsme obnovili nejstarší značku československé whisky King Barley, destilujeme skvělý lokální gin s mákem, pokračujeme ve stoleté historii výroby likéru Jakamarus, a když se urodí ovoce, tak neodoláme a destilujeme a destilujeme…

Vaše portfolio ovocných pálenek je docela široké. Čím jsou výjimečné? Na čem si jako výrobce zakládáte?

Whisky je pro Českou republiku – a pro Moravu obzvlášť – velice netypickým produktem. Ovocné destiláty jsou naopak pro náš středoevropský region velmi tradiční. U nás netvoří hlavní produkci, jsou ale jejím vítaným zpestřením. Destilujeme to, co se daný rok regionálně urodí, nevozíme surovinu přes celou republiku nebo půlku Evropy. Nepotřebujeme mít každý rok stejný sortiment. A čím jsou

výjimečné? Hlavně aromatickým profilem, který závisí na kvalitním základu v surovině a použití ušlechtilých kvasinek. Ty umí vytáhnout z ovoce to nejlepší. Na tom si zakládáme.

Povíte nám něco přímo o slivovici, kterou mohou příznivci Univerzity Palackého nově koupit také v UPointu?

Všechny naše slivovice destilujeme pouze jako jednodruhové. Tak jako má každá odrůda vína svůj rys, tak i každá odrůda švestek a slivovice z nich vyrobená má svůj jedinečný charakter. V případě lahví pro univerzitu jde o odrůdu Prezident. Aby ji bylo možné správně vychutnat, je třeba zvolit správný poměr alkoholu v destilátu. V našem případě je to 46 % alkoholu. Můžete si tak bez agresivního alkoholu užít aroma skvěle vyzrálé švestky s chutí její sušené varianty a podpořené mandlovým dozvukem. Slivovice je typickým produktem pro Moravu obecně, především pro Valašsko nebo Slovácko odkud pocházím, ale také pro Hanou. Proto věřím, že univerzitu sídlící v hanácké metropoli bude tato slivovice skvěle reprezentovat.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?

Jak v pivovaru, tak v palírně pracujeme s lokálním a pro Hanou typickým produktem – sladem z jarního ječmene. S naší palírnou bychom chtěli ukázat, že nejenom pivo, ale i whisky může být „typickým“ lokálním produktem, na který tady můžeme být hrdí. Naším cílem je vybudovat whisky komunitu navázanou na naši palírnu a společně její produkci rozvinout. Bude to ještě pár let trvat, ale věřím, že česká, moravská, hanácká whisky bude mít v Evropě skvělou pověst.

TOSH na zdraví! Třeba zrovna s UP slivovicí!

Co bychom to byli za blog, kdybychom před Vánocemi nepřišli s tipy na pečení vánočního cukroví a na vánoční pohodu vůbec. Náš sortiment jedlých a tekutých dárků se letos opět rozrostl a spolu s novými vychytávkami, jako jsou vykrajovátka na perníčky/sušenky nebo tradiční placatky na cesty, má tak UPoint nabídku, ze které si vybere snad téměř každý.

„Prostě to sníst“ je určitě dobrá cesta, jak si naše jedlé produkty užít, ale kdybyste chtěli být o něco sofistikovanější, zkuste si z nich něco UPéct!

Vyzkoušejte třeba tyto osvědčené recepty. Budete sice trochu upatlaní, ale zato vám při nich garantujeme skvělou atmosféru! Tu můžete ještě podpořit tím, že si uvaříte náš vánoční punč s UP vínem nebo jednoduše otevřete medailemi ověnčené medoviny. A nezapomeňte, že harmonická čajová směs „sladké mámení“ spolu se zázvorovým medem UP také dokáže divy! Tak pojďme na to.

Perníčky s medem UP

650 g hladké mouky

250 g moučkového cukru

2 polévkové lžíce perníkového koření

2 čajové lžičky jedlé sody

(1 lžíce kakaa)

60 g másla

4 vejce

100 g UP lesního medu

Cukr a vejce vyšleháme do pěny. Rozpustíme 100 g medu a 60 g másla, necháme vychladnout. Smícháme sypké ingredience: hladkou mouku, perníkové koření a jedlou sodu. Kdo chce mít perníčky tmavší, může přidat lžíci kakaa. Základ těsta můžeme promísit na nízké otáčky v mixéru – do tekutých ingrediencí přidávejte postupně ty sypké. Nakonec těsto dopracujte na pomoučeném vále. Hotové těsto nechte v ledničce minimálně do druhého dne, ale vydrží vám tam i 3 dny.

Těsto vyválejte do tloušťky cca 5 mm. Doba pečení je asi 12 minut při 160 °C, větší tvary pečeme déle. Ještě horké hotové perníčky potřeme rozšlehaným bílkem.

Polevu na zdobení připravíte takto: Bílky by měly mít pokojovou teplotu, přidejte do nich extra jemný moučkový cukr a asi lžíci citronové šťávy, dokud nedosáhnete požadované konzistence. Směs třete vařečkou asi 8–10 minut. Hotová poleva by se neměla roztékat.

Litý perník s čokoládovým medem UP

2 hrnky (0,25 l) polohrubé mouky

¾ hrnku krupicového cukru

1 kypřící prášek do perníku

1 vejce

½ hrnku oleje

½–¾ hrnku mléka (podle potřeby, aby byl těsto dobře tekuté)

1 polévková lžíce marmelády (podle chuti a zásob)

2 polévkové lžíce čokoládového medu UP

marmeláda a čokoládová poleva na případné ozdobení

V míse dobře promícháme sypké suroviny, poté přidáme ty tekuté (včetně medu a marmelády) a dobře promixujeme. Těsto nalijeme na vymazaný a vysypaný plech a v předem vyhřáté troubě na 180 °C upečeme. Ještě teplý perník potřeme marmeládou a polijeme čokoládovou polevou.

Makronky se slaným karamelem UP

Jestli si troufáte, můžete se pustit do pečení extatických „jednohubek“ – makronek. A pokud je naplníte naším slaným karamelem, dostanou makronky dokonalou chuťovou tečku. Pečení makronek je rozhodně „vyšší dívčí“, zkuste je ale vyrobit podle receptu velké milovnice makronek, Míši Landové. Míša doporučuje do našeho karamelu vmíchat trochu másla, díky kterému bude karamel o něco tužší.

Kdo si na makronky netroufá, může zkusit upéct jednodušší recepty, třeba tento cheesecake se slaným karamelem.

Vánoční punč UP

¾ l černého čaje

½ l červeného vína UP

2 dcl rumu (nebo slivovice, podle preferencí)

šťáva z 1 citronu a 2 pomerančů

150 g cukru

4 hřebíčky

kůra z ½ pomeranče (chemicky neošetřeného)

kůra z ½ citronu (chemicky neošetřeného)

2 celé skořice

Do černého čaje vložíme všechno koření (skořici, hřebíček a kůru z citronu a pomeranče) a necháme chvíli provařit, aby se koření dostatečně rozvonělo. Vmícháme cukr. Poté dolijeme ostatní tekuté ingredience, ale už nevaříme, aby se nám neodpařil alkohol. 🙂

Kdo má rád výzvy, může punč vyšperkovat tím, že místo jednoduchého rozpuštění cukru v tekutině vyrobí z cukru karamel.

Do vyššího, pevnějšího hrnce nasypte cukr a začněte míchat, nejlépe nad středním plamenem. Po nějaké době začne cukr těžknout a lepit se, i v této fázi se musí stále míchat. Ve chvíli, kdy se cukr začne úplně rozpouštět, je zapotřebí hlídat jeho barvu i chuť. Barva muže být jemně žlutá, v této chvíli je karamel nejjemnější, až tmavě hnědá, to už je chuť velmi hořká. Když už má cukr preferovanou barvu (a chuť), vlijeme do hrnce trošku horkého čaje. Tekutina s cukrem velmi vzpění a po chvíli se zase uklidní. Proto je lepší vlévat tekutinu po menších částech (TIP: dávejte si pozor na důkladné míchání, teplotu i dobu vaření – pokud vám z karamelu vznikne tvrdá, skelná hmota, cukr se připálil).

Jakmile máme karamel hotový, vlijeme zbytek černého čaje a dále postupujeme dle původního receptu.

A propos… jste student/ka, absolvent/ka či zaměstnanec/zaměstnankyně UP a máte food blog, vlastní cukrárnu či třeba bistro? Ozvěte se nám, hledáme vás!

Vystudovala muzikologii na UP, ale nakonec podlehla kouzlu přírodní kosmetiky. Michaela Vaněčková již několik let vyrábí mýdla, krémy, balzámy aj. pod značkou Caltha. Každý kus je originál, každý kus je dobrodružstvím a hravou alchymií, na jejímž konci častokrát stojí výrobek plný barevných i tvarových překvapení. Mýdla a balzámy od Michaely Vaněčkové naleznete také v sortimentu UPointu.

Jaká byla vaše životní cesta k tvorbě přírodní kosmetiky?

Odjakživa mě bavilo tvoření, dlouhou dobu to bylo tvoření hudby – na konzervatoři jsem vystudovala hru na klavír a v tomto oboru jsem později pokračovala i na Univerzitě Palackého. Pak jsem se ponořila do hudby jako takové v rámci studia muzikologie na Filozofické fakultě UP, ale nakonec jsem se stejně vrátila k tvorbě vlastní a začala doma s výrobou mýdel. Zkoušela jsem, jak působí jednotlivé ingredience, hrála jsem si s jejich vzhledem a vůní a tvořila jsem si jen tak pro radost. Když už jsem přesně věděla, co která surovina dokáže a jak mýdlo uvařit, začala jsem pořádat kurzy. Takto jsem mimo jiné předávala své znalosti i budoucím učitelům na pedagogické fakultě v rámci dvou workshopů.

Kdy a proč jste se rozhodla opustit svou původní profesi?

V původním zaměstnání jsem dlouhodobě nebyla spokojená a neměla jsem tam příležitost posouvat se dál. Když se mi doma začala hromadit podařená mýdla a já je začala rozdávat svému okolí jen tak pro radost, vracelo se mi na ně čím dál více příznivých ohlasů. Odtud byl už jen krůček k myšlence vlastního podnikání. Na začátku jsem ani netušila, jaká cesta je z hlediska legislativy přede mnou a kam mě nakonec zavede.

Proč jste se nakonec rozhodla právě pro přírodní kosmetiku?

U mě to nebyl výběr z nějakých různých variant, prostě jsem si doma uvařila první mýdlo a natolik jsem tomu propadla, že už mě přírodní kosmetika nepustila. V začátku mého podnikání tedy nebyl žádný ekonomický kalkul, žádný průzkum trhu, ale čistá radost z tvorby a potěšení z radosti ostatních.

Co nám můžete říct o vašich mýdlech? Konkrétně třeba i o tom s chlorellou, které zájemci najdou s UP brandingem i u nás v UPointu?

Mýdla jsou se mnou už skoro deset let. Za tu dobu jsem vyzkoušela různé metody výroby i různé druhy ingrediencí. A přestože je už teď z větší části vyrábí kolegyně, stále jsou mojí srdeční záležitostí. Miluji jejich vůni při vyndávání z formy, miluji ten okamžik napětí při krájení – pokaždé totiž vznikne jiný vzor i barva, protože tu mýdlu dávají přírodní suroviny, jejichž účinek bývá různý. Každé mýdlo pak má jiné pečující účinky, takže mě každým obdobím roku provádí některé z nich.
Meduňkové mýdlo s chlorellou a spirulinou má regenerační účinky, obsahuje mořské řasy. Ty pokožku vyživují a chrání před nepříznivými vlivy počasí. Jsou také prospěšné při léčbě kožních problémů, jako je akné či atopický ekzém.  

V čem jsou výjimečné vaše balzámy na rty?

Balzámy jsou výjimečné použitými surovinami: ať už jde o kakaové máslo v bio kvalitě z Čokoládovny Troubelice, nebo o včelí vosk od včel, které chová můj tatínek v čisté přírodě přírodního parku Postřelí.

Co Vás na Vaší současné profesi nejvíc baví?

Baví mě různorodost, kterou přináší. Jednou vaříme s kolegyněmi mýdlo, podruhé krémy, jindy zase balíme balíčky pro zákazníky. Často se ozve firma, která chce výrobu na míru, tj. má obecnou představu o produktu, kterou já musím zhmotnit, tedy poskládat recepturu, vyzkoušet ji, upravit, vyzkoušet… Takto proběhne několik kol, než jsem já sama spokojená, a po schválení zákazníkem nastává byrokratické kolečko zhodnocení bezpečnosti, návrhu etiket apod. Nikdy nejsou dva dny stejné, a to i přesto, že se dnes zabývám už „jen“ vývojem a prezentací Calthy.

A vracíte se někdy i ke klavíru? 

Klavír mám doma, ale chybí mi čas se mu hlouběji věnovat. Občas na něm utřu prach, abych zahrála dětem, ale zatím na svůj čas ještě čeká. Vzhledem k tomu, že jsem s ním aktivně prožila víc než půlku dosavadního života, se své šance určitě ještě dočká.

Jaké jsou vaše plány do budoucna? 

Plány jsou nyní jasné: jednak užít si mateřskou dovolenou, jednak přežít stěhování do nových prostor, které jsme pro Calthu pořídili v Tovéři. Čeká nás tam spousta práce, než vybudujeme schválenou provozovnu, ale je tam hodně zeleně a krásné prostředí, do kterého se už moc těším. A plány nezůstávají pouze u výrobny: chceme tam vybudovat místo společného setkávání v příjemném prostředí  mezi bylinkami, ovocnými stromy a kvetoucími keři.

V sortimentu UPointu najdete Míšino mýdlo a balzám na rty. Zabalit je můžete do dárkové krabičky a získáte tak voňavý univerzitní dárek.

Mýdlo od absolventky Michaely Vaněčkové

Některým semestr už odstartoval, jiné to teprve čeká. Ať už budete studovat prezenčně, nebo v rámci současných omezení online, určitě se vám budou hodit různé sešity, bločky, bloky, propisky, tužky. V UPointu můžete vybírat ze širokého sortimentu papírenského zboží. Kroužkové bloky formátu A5 ve fakultních barvách, velký modrý kroužkový blok, černé zápisníky Basic s tvrdými deskami a gumičkou i záložkou, luxusní zápisník Style z olomoucké dílny, trhací bloky či sešity v retro stylu. Psát do nich můžete „obyčejnou“ stříbrnou UP propiskou, nebo třeba luxusním perem s českým granátem. Výběr je zcela na vás!

Nezapomeňte při nákupu v kamenné prodejně ukázat svého ISICa, nebo studentskou kartu UP – získáte slevu 10 %! Doporučujeme přihodit i jeden z našich diářů či kalendářů, ať v průběhu semestru netratíte přehled o čase a nezapomenete včas plnit úkoly. 

Jak před více než pěti lety myšlenka na založení UPointu vznikla? Odkud se pro filozofii a koncept univerzitního obchodu čerpala inspirace? Na to v rozhovoru odpovídá Petr Bilík, který je od roku 2014 prorektorem UP pro vnější vztahy a hybnou silou za vznikem UPointu.
 

Co Vás k myšlence konceptu univerzitního obchodu přivedlo? V ČR totiž podobný obchod před 5 lety neměl obdoby.

Spíše než duchovním otcem jsem porodní bábou, protože zásadním iniciátorem byl rektor univerzity, profesor Jaroslav Miller. Ale je fakt, že o skvělém obchodu jsme uvažovali ještě před možností ho realizovat. 

Jako proděkan pro projektové řízení a komunikaci na FF UP jsem se dlouhodobě trápil s jakoukoliv propagací fakulty. Vizuál univerzity byl zastaralý, dostupné dárkové předměty v „made in China“ kvalitě, situace se dlouho nehýbala kupředu. Dokonce jsme zvolili dočasný fakultní vizuál a začali provizorně vyvíjet vlastní merch. S některými kreativci mezi studenty (Kristýna Erbenová, Matěj Dostálek, Alex Monhart) jsme snili sny o kráse a kvalitě, o nových trendech ve světě, o možnostech univerzity přijít s čistým stylem a inovacemi. Navštívil jsem navíc prestižní skotskou univerzitu v St. Andrews, kde mimochodem vznikl golf, a v jejich obchůdku se mi zastavil dech: Budova integrovaná ve starobylé centrální ulici, kvalita materiálů a „golfový“ minimalismus, čistota formy a vkusná nápaditost.  

Tento zážitek byl naprosto určující, takto jsme chtěli vidět Olomouc a její univerzitu.

Bylo obtížné najít pro takovou odvážnou vizi na půdě UP podporu?

Dříve to bylo takřka nemožné. Pokud se o novém obchůdku uvažovalo, tak měl být tuším v Šantovce, hlavním faktorem byla cena výrobků, marketingové aktivity byly provizorní a intuitivní. Za velkých komplikací se pak díky Michalu Malackovi chystala modernizace vizuálního stylu, což byla předzvěst obratu. Upřímně přiznávám, že ve chvíli, kdy jsem byl osloven s možností pracovat po boku tehdy nastupujícího rektora profesora Millera, okamžitě mi v hlavě vytanulo St. Andrews, jeho „university shop“ a celková úroveň prezentace školy. Byl to hlavní důvod, proč jsem na tuto nabídku kývnul. Profesor Miller k tématu přistupoval se stejnými předpoklady jako já a promítal do svých představ své zkušenosti z Oxfordu a jiných světových univerzit. Jako rektor neuvažoval o “možnosti”, ale rovnou rozdal jasně definované úkoly s šibeničním termínem: změnit komplexně vizuál univerzity, převléct webové stránky, modernizovat média a vybudovat špičkový obchod, na nějž se budou jezdit dívat z českých i zahraničních univerzit. Do roka a do dne…

Jak dlouho trvaly přípravy k otevření? A jak vůbec přípravy probíhaly?

V první fázi jsme hledali prostory. Naší vnitřní podmínkou bylo, že chceme zkultivovat historický dům a oživit centrum, přitom ale vyjednat udržitelnou cenu. Asi na čtvrtý pokus po mnoha jednáních jsme si podali ruku s velmi vstřícnými majiteli Domu U Černého psa, kde najdete zbytky pradávného zdiva a jenž má pozoruhodnou a členitou minulost. Patří k jedné z nejhezčích staveb v olomouckém centru a od první návštěvy jsme toužili využít jeho genius loci tak, aby v něm nebyla další slevová sámoška nebo fast food.

Dalším úkolem byla architektonická studie: Z oslovených ateliérů se nám velmi líbila práce zdejšího studia Ječmen, které předtím moderně, velmi citlivě a autenticky zpracovalo muzeum v Lošticích, zároveň ale bylo schopno přijít s dynamickým a čerstvým designem, který bude kompatibilní s unikátní kulisou a její lokalitou.  

S kým jste na přípravě na půdě UP spolupracovali? Kolik lidí se na přípravách podílelo?

Především byl jako projektový manažer zapojen Radek Palaščák, nad oblečením se sešli Matěj Dostálek s Alexandrou Monhartovou s jejím týmem, mnoho impulzů přinesla rovněž studentka, fotografka Kristýna Erbenová. Velmi dbali na čistotu a minimalismus, nechtěli jsme jít cestou americké křiklavosti. Zásadním aspektem byla udržitelná slow fashion – vše se navrhovalo i šilo v České republice, byl promýšlen každý detail včetně ekologické stopy, což jsou trendy, které se prosazují teprve nyní. 

Jak jste vybírali první dodavatele? Měli jste před očima nějaký produktový koncept či vzor?

Prakticky veškeré zboží bylo a stále je spojeno s absolventským podnikáním, s ekologií, s lokálním prostředím. Každý vzorek jsme dlouhodobě zkoušeli, abychom neměli reklamace, aby se svět nezaplňoval zbytečnostmi s minimální životností, což byl typický nešvar univerzitních prezentací.

Jak vznikla myšlenka vlajkové autorské kolekce UniWearCity?

Pojmenování a koncept značky vytvořil nynější ředitel Pevnosti poznání Matěj Dostálek, a to s představou, že bude kolekce vlastní a autonomní módní značkou. Vsadili jsme na studentku filmové vědy Alexandru Monhartovou, z níž se už tenkrát stávala módní ikona a dnes už jí nezpochybnitelně je. Mezitím jsme ale zjistili, že sama značka by potřebovala vlastní marketing, na to jsme tak úplně neměli kapacity a popravdě jsme museli sortiment doplnit i o levnější zboží na základě prvních reakcí. UniWearCity ale je a zůstane pilířem obchodu a rovněž vyjádřením ideje a postoje univerzity, s níž UPoint vznikl.

Vzpomínáte si na slavnostní otevření? Jaký to pro Vás byl zážitek?

Vzpomínám si do naprostého detailu. Obchod jsme vybavili krásně znějícím audiosystémem a při otevření UPointu během festivalu AFO, kdy je v Olomouci nejvíce hostů, měla hrát tak trochu s nadsázkou skladba We Are the Champions následovaná přiléhavější písní Heartbeats v jemném Gonzálesově podání. Venku stály davy zvědavců včetně novinářů, první vedoucí obchodu, paní Matoušková, chystala přípitek a já jsem spolu s nábytkáři postupoval do hloubky obchodu s fénem v ruce a snažil se v posledních sekundách přilepit grafické prvky, které dorazily se zpožděním. Poslední se povedlo upevnit ve chvíli fanfáry znějící od vchodu. Utekl jsem zadními dveřmi a přimíchal se do proudu vstupujícího do UPointu a teprve potom vítal návštěvníky. Byli jsme vyčerpaní z proběhnuvšího stresu a práce, kterou jsme kontinuálně UPointu věnovali několik měsíců a kdy jsme ze staveniště vytvořili něco, co najednou působilo téměř dokonale. Byla to mimořádná euforie, která pokračovala celý týden AFO, když do UPointu proudily stovky zájemců z celého světa.  

Jak se díváte na UPoint dnes, po 5 letech jeho existence? Drží se původního konceptu a směřuje podle Vás správným směrem?

Myslím, že původní idea udržitelnosti, lokálnosti a „příběhu“ téměř veškerého zboží byla dokonce prohloubena. Netýká se už jen textilu, ale i medu, čokolády, kávy, vína, bloků, nožíků i českého granátu. Jsem velmi spokojen s vedením obchodu, naprosto si v těchto východiscích rozumíme. Dokonce bych řekl, že je UPoint už pět let předvojem teprve nyní nastupující vlny. Ano, museli jsme udělat i řadu ústupků, ale myšlenka i čistá image jsou v UPointu přítomné stále stejně. Byl jsem vloni „na kontrole“ v St. Andrews a ve srovnání jsme tentokrát dopadli, řekl bych, víc než dobře.

Interiér obchodu v St. Andrews

Vlajková UniWearCity kolekce, foto Kristýna Erbenová

Rektor Jaroslav Miller otevírá nový obchod 16. 4. 2015, foto Pavel Konečný

Prorektor Petr Bilík vítá zástupy lidí, kteří se přišli podívat na nový obchod, foto Pavel Konečný

První návštěvníci UPointu, foto Pavel Konečný

První nakupující, foto Pavel Konečný

Rektor Jaroslav Miller a hlavní hybatelé vzniku obchodu – prorektor Petr Bilík a projektový manažer Radek Palaščák, foto Pavel Konečný

Autorský tým z olomouckého architektonického studia Ječmen, foto Pavel Konečný

Univerzitní rodina diářů a kalendářů je kompletní! Letos jsme prostřednictvím stolního a nástěnného kalendáře objevovali (a objevujeme) detaily a život květin převážně z Botanické zahrady PřF UP. A to dokonce tak dobře, že se spolu s akademickým diáře dostal do užšího výběru v marketingové soutěži (více v článku na Žurnálu UP). Příští rok se však znovu podíváme do Olomouce, univerzitního města, a to objektivem fotografa Vojtěcha Dudy. 

Po krátké letní pauze jsme zpět v provozu a hned jsme si připravili novinku – samolepky na auto! Zakoupíte je u nás hned ve dvou variantách a co je nejdůležitější – fantazii se meze nekladou, tak se rozhodně nebojte nalepit ji třeba i na jiný dopravní prostředek – kolo, motorku, koloběžku… 

Cena? 40 Kč za kus, se studentskou, zaměstnaneckou či absolventskou kartičkou o 10% méně. Nezapomeňte se jí prokázat u pokladny.

V sortimentu máme i nálepky “obyčejné” transparentní ve třech barevných variantách nebo aršík se čtyřmi menšími kulatými nálepkami.

Pomocník v boji se stresem, vyvolávač dobré nálady a taky oblíbený dárek, který nikoho neurazí. To všechno v sobě skrývá čokoláda. Víte, že ji seženete i u nás v UPointu? V dárkových krabičkách nabízíme hned dva druhy tabulkové čokolády a také kolekci v Olomouci ručně vyráběných pralinek. Do vyprodání zásob dokonce za zvýhodněnou cenu 99 Kč!

Krabička pralinek obsahuje 8 různých čokoládových bonbónů – od mléčné pralinky s vanilkovou příchutí, netradiční pralinky s rakytníkem, citrónové koule až po například kokosovou pralinku z hořké čokolády. 

Tabulkovou čokoládu nabízíme ve dvou variantách – hořkou čokoládu s lyofilizovanými jahodami a ostružinami, nebo mléčnou čokoládu s pekanovými ořechy. 

Tak vzhůru do UPointu pro sladké mlsání! Pokud byste chtěli univerzitní sladkostí někoho obdarovat k narozeninám či úspěšnému ukončení studia, máme i originální papírová přání v několika provedeních, která pro nás vytvořily studentky Katedry výtvarné výchovy PdF UP. 

Nakupovat můžete pohodlně i přes náš e-shop a využít osobní odběr.

>>> O aktuálním provozu UPointu se dočtete zde. <<<

S radostí rozšiřujeme naši kolekci promoční a obecně gratulačních přání. Po loňském “Stvoření absolventa” a “sUPer studentovi” představujeme další přání, která vznikla spoluprací s Katedrou výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP a tentokrát také s Botanickou zahradou Přírodovědecké fakulty UP. 

Frekventantky Ateliéru grafického designu Tomáše Chorého, Monika Re a Barbora Valoušková, se zhostily úkolu vytvořit přání, které uvnitř skrývá aršík ručního papíru, jehož součástí je ruční papír se semínky dnes již vzácných polních květin. Právě na jejich kultivaci se totiž mimo jiné specializuje Botanická zahrada UP a vy tak můžete přispět k návratu polního kvítí jako jsou len, máky nebo chrpa na naše louky, či jen na svoje zahrádky.  Přání od Moniky Re v sobě ještě skrývá možnost použití jako záložku do knihy, pokud odtrhnete perforovanou část přání. 

Každé přání obsahuje kromě zmiňovaného aršíku ručního papíru se semínky také návod na použití. V ceně přání (65,-) je také obálka. 

• přání “Vyrostl/a jsi, gratulujeme!” – autorka Barbora Valoušková, studentka UP
• přání “Gratulace k promoci” – autorka Monika Re, studentka UP
• přání “Genius loci…” – autorka Monika Re, studentka UP

Pánové, kravatu ve svém šatníku jistě máte… ale co tu univerzitní? Víte, že u nás v UPointu seženete hned tři různé varianty, z nichž jedna je z pravého hedvábí? Všechny pro nás šije tradiční česká firma Hedva Český Brokát, díky níž může být vaše reprezentace naší alma mater zase o kousek stylovější! Zkoušky, státnice, plesy, promoce…. Příležitostí se najde široká paleta.

Chcete-li někomu kravatou udělat radost, nabízíme také dárkovou krabičku za příplatek 65 Kč. 

Není to ještě ani rok, co jsme přivítali nový přírůstek do stálé módní kolekce UniWearCity, a už tu máme další! Polo trička, jejichž bílá varianta tvoří jeden ze základů kolekce, si u nás nyní můžete pořídit také v černé barvě s kontrastním bílým znakem UP na hrudi. K dostání již tradičně v dámské i pánské variantě.

Před Vánoci jsme spustili prodej postřehové karetní hry CoUPle… a že to byl úspěch! Už ji máte? Hráli jste? Pokud ne, určitě nezůstávejte pozadu a pořiďte si ji také!

CoUPle je více než 50 symbolů na 57 kartách. Na jedné je vždy 8 různých symbolů a každé dvě karty spolu mají společný pouze jeden. A vy ho musíte najít rychleji než ostatní! 

Hra je vhodná pro 2 až 8 hráčů ve věku 6 let či více. Součástí CoUPle jsou i karty s pravidly (v češtině a angličtině) několika různých miniher, které si můžete zahrát. 

V půlce prosince proběhla v UPointu vernisáž výstavy Ondřeje Daňka s názvem Fundamentální folklór. Výstava je dalším výsledkem spolupráce UPointu a spolkem Studium Artium. 

Ondřej Daněk je studentem oboru mezinárodní rozvojová studia na přírodovědecké fakultě UP. Ve svém volném čase se věnuje vlastní tvorbě – zapojil se do volného uskupení proudu Recykliteratura, která kombinuje fotografické a textové výstřižky z novin, časopisů a knih, čímž vytváří překvapivé až často absurdní koláže. Tvůrčí proces je hledáním nečekaných souvislostí, které tvoří ještě nečekanější příběh těchto náhodných fragmentů. U některých děl se lze nechat unést jednoduchým vtipem, avšak jiná nás nutí k zamyšlení, co nám tím chtěl autor sdělit. Tato hra dává starým obrazům druhý život, který může diváka svým novým spojením uvést do jiného světa.

Na výstavě můžete vidět průřez jeho tříleté tvorby rozdělený do tří celků. Výstava trvá až do konce ledna 2020.