Dům U Černého psa

Proč UPoint hlídá černý pes

Dům U Černého psa, ve kterém od roku 2015 sídlí informační centrum a obchod Univerzity Palackého UPoint, není pouze místem, kde si můžete koupit oblíbené předměty v univerzitním designu nebo posedět u dobré kávy. Tento městský palác s bohatou historií ve svých útrobách skrývá mnoho architektonických zajímavostí. 

 

Slyšeli jste už tuto báchorku?

 

Kdysi dávno bydlel v domě U Černého psa hezký mladý pán, který se bál, že jednou zestárne a stane se z něj ošklivý vrásčitý stařík. Nesnesl ve své blízkosti nikoho starého, a proto zaměstnával jen mladé sloužící. Jednoho dne vyhnal za brány města i svoje staré rodiče. Nechal jim tam postavit chatrč a zakázal jim vrátit se do města. Marně ho oba prosili o slitování, ale on jim hodil na zem jen pár zlatých a odjel na svém koni zpět do města.

Pán se rád bavil a často vyjížděl na lov se svým černým psem Rekem. Ale i jeho věrný pes zešedivěl a zestárl, a tak ani pro něj už nezbylo v domě místo. I ho pán vyhnal za městské hradby a smutný Rek se tak usadil u jeho rodičů.

Jednoho mrazivého dne si pán vyjel za hradby na lov. Znenadání kůň klopýtl o spadlou větev, splašil se a pána shodil. Ten se při pádu těžce zranil a začal volat o pomoc, ale široko daleko nebylo ani živáčka. V dálce ho však uslyšel starý Rek, začal štěkat a tahat staré rodiče za šaty ven z chatrče. Když nedal pokoj, vydali se za ním a našli svého zraněného syna v bezvědomí na zemi. Společnými silami ho dotáhli do chatrče, ošetřili mu zranění a tiše u jeho lože čekali, dokud se neprobere.

Když pán otevřel oči, nevěděl, co se stalo. Rodiče mu všechno vyprávěli. Pán se zastyděl za své chování a omluvil se rodičům i svému starému věrnému psovi. Když se uzdravil, všichni se společně vydali zpátky do města do pánova domu.

Rek dožil svůj život v teple u krbu a když zemřel, nechal pán na jeho památku vyrobit na fasádu domu reliéf, na kterém ho nechal vyobrazit. Domu se proto od té doby říká U Černého psa.

(autorkou báchorky je Květa Borovičková z Regionálního informačního centra Olomouc, 2020)

 

A jak že to tedy s domem U Černého psa opravdu je?

 

Současný dům vznikl spojením dvou gotických parcel v období po velkém požáru, který město zpustošil v roce 1492. Původní dispozice dvou domů je dodnes patrná mimo jiné při pohledu na rytmus okenních os na pozdější barokní fasádě. Také sklepení je dokladem původně dvou samostatných domů. Z gotického období se dochovalo právě obvodové zdivo sklepů (částečně i s klenbami), obvodové zdivo přízemí s valenou klenbou průjezdu do dvora a nad průjezdem se v prvním patře také dochovaly gotické prostory s žebrovými klenbami. Nejstarší část sklepení však pochází už z konce 13. století. 

K další přestavbě došlo v průběhu 16. století. Tehdy vznikl renesanční palác – trojtrakt se dvěma křídly ve dvoře. V této renesanční etapě bylo zrušeno gotické podloubí a prostory byly nově zaklenuty valenými klenbami s lunetami a s hranami vytaženými do hřebínků. Nejvýraznějšími částmi této etapy jsou mázhaus v přízemí s původně čtyřmi poli hřebínkové klenby a kaple v prvním patře. Jedná se o místnost na obdélníkovém půdorysu s pozdně gotickými křížovými klenbami se svorníky ve tvaru štítku. Čtvrté pole je zakončeno síťovou klenbou, která byla zřejmě ovlivněna způsobem klenutí kaple sv. Jeronýma v olomoucké radnici. Z tohoto období pochází také sklep v zadním traktu domu. Ve sklepení dokonce vyvěrá jeden z pramenů Michalského kopce (všimli jste si někdy, jak máme v UPointu vlhké zdi?).

Od roku 1585 byl majitelem domu městský lékař Hanuš Ekhardt. Tento majitel se nesmazatelně zapsal do historie domu, když do kamenného vchodového portálu nechal vytesat nápis: „DAS HAVS IST ERBAVT WARTEN VON MIR/HANS EKHARDT ANNO DOMINI 1597“ (Dům jsem postavil já/Hans Ekhardt Léta Páně 1597). Portál s nápisem byl původně umístěn uprostřed průčelí domu. V roce 1907 byl odstraněn a teprve v roce 1990 byl osazen na současné místo.

V roce 1631 dům koupil další pozornosti hodný majitel Jan Rudolf Mandel, městský notář, který byl jako soudní písař přítomen mučení Jana Sarkandra v roce 1621. 

Výraznými stavebními úpravami prošel dům také po požáru města v roce 1709, kdy byl vážně poničen. Při následných opravách získal barokní fasádu. Z tohoto období pochází štuková a malířská výzdoba stropů prvního a druhého patra hlavní budovy paláce.

V 19. století proběhla přestavba dvorních traktů. V obou patrech domu došlo ke stavebním úpravám a v druhém patře byla vystavěna pavlač.

V roce 1907 prošel dům rozsáhlou přestavbou. V této stavební etapě došlo k vybudování třetího patra nad částí hlavní budovy. Z půdního polopatra se tak stalo nové obytné patro s jedním bytem. Dále proběhla rekonstrukce fasády a portálů. Renesanční mázhaus byl předělen podélnou příčkou a vznikly tak dva oddělené prostory, místnost a chodba. V místnosti se dochovala renesanční hřebínková klenba, zatímco do chodby byla vestavěna novogotická. Původní renesanční klenba mázhausu v chodbě ale nebyla vybourána, byla pouze rozdělena pasy, které byly upraveny do lomených oblouků, provedených ve štuku, včetně litých sádrových konzol, které byly vyrobené jako kopie původních renesančních pískovcových konzol. Čtvrté pole klenby v mázhausu bylo vybouráno, aby zde mohlo být vystavěno nové trojramenné secesní schodiště, které bylo nahoře uzavřené velkým skleněným světlíkem. 

Ve 30. letech minulého století se v domě nacházela nejdříve drogerie Oskara Hohla a roku 1939 se zde otevřel obchod se smíšeným zbožím Maxe Diamanta. V roce 1940 v domě sídlil také praktický lékař dr. Kalteis a zubař Arnold. Po válce se vlastníkem stal Bytový komunální podnik Jednotného národního výboru v Olomouci. Od roku 1958 je tento dům chráněn jako kulturní památka České republiky. Dnešním majitelem je Ing. Ladislav Navrátil. 

 

Ale pořád nevíme, jak je to tedy s tím černým psem!

 

V roce 1685 byla v domě vinárna, kterou tehdejší majitel Matouš Jiří Buchff pojmenoval U Zlatého beránka. Do roku 1769 se v domě nacházel po dlouhou dobu železářský obchod s názvem U Zlatého psa.

Název U Černého psa pochází tedy až z roku 1907, kdy v domě proběhly rozsáhlé stavební úpravy a přízemí bylo přestavěno na drogerii. Na fasádu byl osazen štukový reliéf černého psa sedícího na nápisové kartuši s datací k roku 1907.

 

Hlavní zdroj: Wikipedie

Literatura:

  • Gračka Vladimír: Domovní znamení, ochranné plastiky a obraty v Olomouci, Olomouc, 1986
  • Pojsl Miloslav, Hyhlík Vladimír: Olomouc očima staletí, Olomouc, 1992
  • Gračka Vladimír, Lisická Helena, Zámečníček Karel: Domovní znamení v Olomouci, Olomouc, 2008
  • Kašpárková Slavomíra, Gračka Vladimír, Bláha Josef: Olomoucké podzemí, Olomouc, 2009
  • Statutární město Olomouc: Olomoucké domy a paláce, Olomouc, 2003
  • Jemelková Simona: Stavebně-historický průzkum (Olomouc, Dům čp. 205, Horní nám. 12 – dům „U Černého psa“, Olomouc), 2001

 

Přízemí: gotická etapa. Půdorys @Petra Zajíšková
1. patro: gotická etapa. Půdorys @Petra Zajíšková
Sklepení: gotická etapa. Půdorys @Petra Zajíšková
Gotické sklepení domu.
Gotické sklepení domu s podzemním pramenem.
Renesanční hřebínková klenba v mashausu v přízemí paláce.
Pozdně gotická síťová klenba v kapli v prvním patře, inspirovaná zřejmě zaklenutím v kapli sv. Jeronýma na olomoucké radnici. Foto @Petra Zajíšková
Pozdně gotická křížová klenba se svorníky ve tvaru štítku v kapli v prvním patře. Foto @Petra Zajíšková
Renesanční portál s nápisem “Dům jsem postavil já/Hans Ekhardt Léta Páně 1597”.
Barokní fasáda s novodobým domovním znamením Černého psa. Rytmus oken odkazuje na původní 2 gotické domy.
Barokní štuková supraporta vstupních dveří.
Zadní křídlo renesančního paláce s pavlačemi z konce 19. století.
Nádvoří s konzolemi nesoucími pavlač.
Novogotické lomené oblouky se sádrovými replikami původních renesančních konzol ve vstupní chodbě domu.
Vstupní chodba domu se secesním schodištěm.
Secesní schodiště.
Secesní schodiště.
Secesní schodiště osvětlené stropním světlíkem.


©  UPoint – Informační centrum a obchod UP | 2015 — 2020 | admin