Demo

Politologie, právo, média

Cena: 555 Kč

Volební systémy
Tomáš Lebeda, Jakub Šedo, Roman Chytilek, Dalibor Čaloud

Kniha podává široký přehled o problematice volebních systémů. Věnuje se jak teoretickým otázkám (klasifikace volebních systémů, historie jejich zkoumání, kvantitativní techniky výzkumu, problematika volebního inženýrství a volebních reforem), tak rovněž analyzuje jednotlivé podtypy volebních systémů (většinové, semiproporční, proporční, smíšené). Na konkrétních příkladech text demonstruje mechaniku fungování jednotlivých volebních systémů i jejich účinky vzhledem k demokratickému prostředí daných zemí. Zvláštní pozornost je věnována vývoji volebního zákonodárství v českých zemích od roku 1848. Součástí knihy je i podrobný encyklopedický přehled volebních systémů do dolních komor různých zemí světa.

Tomáš Lebeda je český politolog, přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde také vede Katedru politologie a evropských studií. Specializuje se na oblast voleb, volebních systémů a volebního chování.

 

 

2015-0782.jpg

Cena: 250 Kč

Protest, omyl, nezájem? Neplatné hlasování v České republice a v nových demokraciích
Tomáš Lebeda, Jakub Lysek a kol.

Kniha sleduje dva hlavní cíle. Za prvé představuje problém neplatných hlasů v ČR a rozkrývá příčiny vzniku neplatných hlasů v českých volbách. Za druhé přináší komparativní analýzy neplatných hlasů v nových demokraciích střední a východní Evropy. V tomto regionu pak identifikuje příčiny rozdílů v množství neplatných hlasů a v jedné z analýz je srovnává s jiným regionem demokratizujících se zemí – s Latinskou Amerikou.

Tomáš Lebeda je český politolog, přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde také vede Katedru politologie a evropských studií. Specializuje se na oblast voleb, volebních systémů a volebního chování.
Jakub Lysek je asistent na Katedře politologie a evropských studií.

 

 

Mezi realitou, propagandou a mýty

Cena: 339 Kč

Mezi realitou, propagandou a mýty
Petr Orság

Československá exilová média v západní Evropě v letech 1968 – 1989.
Exilovým médiím, která začali uprchlíci z Československa zakládat na Západě krátce po komunistickém puči v únoru 1948, se historický výzkum dosud věnoval spíše okrajově či v širším kontextu jiných témat. Tato média přitom vytvářela specifický prostor, který
 reagoval na ztížené možnosti kritické diskuse v Československu, v exilovém rozptýlení hrála podstatnou integrační roli a současně se některá z nich stávala i díky spojení s domovem mnohem účinnějšími prostředky zahraničního působení proti komunistickému režimu než exilové politické strany či organizace. Hlavní pozornost práce je soustředěna na období po srpnu 1968, kdy exilové hnutí oživila masivní vlna nových uprchlíků.

Petr Orság, vedoucí Katerdy mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP, dlouho působil i jako novinář. Zaměřuje se též na dějiny žurnalistiky.

 

 

2013-968.jpg

Cena: 249 Kč

Mediální výchova v rodině
Zdeněk Sloboda

Kniha si klade za cíl zpřehlednit oblast mediální výchovy a rozšířit diskusi o ní mimo oblast školství, jelikož s médii se děti setkávají především a nejdříve v rodině. Ačkoliv je mediální výchova nepopiratelně prostor interakce mezi rodiči, dětmi a samotnými médii, kniha se zaměřuje především na rodiče – konkrétně na nástroje, kterými mohou mediální vychovávání svých dětí realizovat. V tomto ohledu jde především o možnosti záměrného působení, které se nejčastěji objevuje v podobě pravidel, která například zakazují či povolují užívání určitých médií nebo konzumaci určitých obsahů, dále jde o výchovně motivované diskuse s dětmi o médiích nebo společné užívání médií. Širším rámcem pro tyto nástroje jsou postoje k médiím, k jejich předpokládanému vlivu.

Zdeněk Sloboda, vyučující na katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP, je jedním z našich sociologů a mediálně známým bojovníkem za rovnost ve společnosti, má za sebou ale i několik let práce v médiích. Věnuje se tématu reprezentace genderu a tzv. sexuálních menšin.

 

ZPĚT