Demo

Literatura

Obecné dějiny ničení knih

Cena: 369 Kč

Obecné dějiny ničení knih
Fernando Báez

Proč lidé ničí knihy stejně dlouho, jak dlouho je čtou?
Existuje mnoho prací o dějinách knih, čtení nebo o bibliofiliích, avšak doposud se žádná nezabývala zánikem knih. O to významnější je Báezova práce, na niž sbíral materiál po celém světě.
Dílo je rozděleno do čtyř rozsáhlých oddílů a je doplněno daty různých pří
padů pálení a ničení knih jak na západní, tak na východní polokouli, ať už na jejich zániku nese vinu přírodní katastrofa, nebo člověk.

Autor je venezuelský spisovatel, básník a esejista. Jeho obsáhlou publikaci, snažící se zmapovat odpovědi na dosud málo pokládanou otázku, proč lidé ničí knihy stejně dlouho, jak dlouho je čtou, do češtiny přeložili Daniel Nemrava, Pavlína Švandová a Radim Zámec z katedry romanistiky FF UP.

 

 

2016-0442.jpg

Cena: 250 Kč

O německy psané literatuře pražské, moravské a židovské
Ingeborg Fialová Fürstová

Předkládaná monografie zahrnuje 17 kapitol, jež jsou tematicky i metodologicky provázány a zahrnují období od romantiky a biedermaieru přes realistickou a naturalistickou literaturu konce 19. a začátku 20. století až k dílům napsaným po roce 1945. Lokálně a regionálně se pohybují mezi literaturou centrálního Německa a Rakouska, ale zaměřují se především na literární tvorbu pražskou a moravskou, přičemž v centru pozornosti stojí literatura německy píšících židovských autorů. Kniha je určena nejen pro akademickou, ale i širší čtenářskou veřejnost.

Ingeborg Fialová je profesorka na katedře germanistiky FF UP. Věnuje se především expresionismu, pražské a moravské německy psané literatuře a německému romantismu.

 

 

2013-910.jpg

Cena: 200 Kč

Antologie německé moravské literatury
Lukáš Motyčka (ed.)

Antologie německé moravské literatury je výsledkem práce skupiny vědců z Centra pro výzkum německé moravské literatury při Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (http://as.germanistika.cz). Unikátní publikace nabízí čtenářům ve dvou samostatně se prodávajících svazcích (jeden svazek přináší originální texty, druhý svazek jejich překlady do češtiny) povídky a novely 27 autorů, kteří psali německy a jsou spjati s Moravou. Soubor obsahuje vedle známých jmen jako R. Musil, M. von Ebner-Eschenbachová, E. Weiß, F. von Saar také díla autorů, kteří nejsou širokému publiku známí, kteří ale stojí za znovuobjevení jako např. O. Leixner, F. Spunda, O. Jellinek, J.J. David, E.W. Freißler aj.
 
 
 
 
 
2016-0396.jpg

Cena: 249 Kč

Současná ruská poezie
Zdeňka Vychodilová a kol.

Monografie pojednává o stavu a vývojových tendencích básnické tvorby v současném Rusku. Je koncipována jako soubor dvou relativně samostatných oddílů. V prvním oddílu dostává čtenář v šesti kapitolách informaci o stavu a vývojovém směřování současného ruského básnictví, druhý oddíl tvoří ukázky z děl vybraných rusky píšících autorů v originálním znění a v překladu do češtiny. Překladová část knihy je převážně dílem studentů doktorského a magisterského studia na katedře slavistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Editoři zvolili podobu tzv. zrcadlového vydání, která umožňuje okamžité porovnání originálního a překladového textu. V překladech je zastoupeno 29 básnířek a básníků, a to jak autorů z metropolí, tak představitelů provinčních oblastí.

Zdeňka Vychodilová působí jako docentka na katedře slavistiky FF UP.

 

 

Cena: 290 Kč

Současná ruská, polská a ukrajinská literatura
Zdeněk Pechal a kol.

Předkládaná monografie má ráz komparativní. V paralelách jsou vedle sebe kladeny vzorky tří národních literatur: ruské, polské a ukrajinské. Jde o dvacet čtyři monografických vhledů, rozdělených do tří částí podle jednotlivých národních literatur, s přiměřeně zobecňujícími závěry a textovými příklady. Každý z oddílů je uveden soubornou studií o jedné ze sledovaných současných literatur. Autorsky monografická část sestává ze tří částí: z krátkého biografického úvodu, obsáhlejší studie o daném autorovi a z překladů úryvků uměleckých textů. Studie směřují k interpretaci děl a celkovému postižení zvláštností tvorby dané umělecké osobnosti. Do souboru je zařazena stať, jež se z hlediska teorie překladu zabývá obecnějšími problémy v jazyku současné literatury a jejich překladem do češtiny.

Zdeněk Pechal působí v současné době jako vedoucí katedry slavistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci. Je členem Literárněvědné společnosti Akademie věd ČR. Celoživotně se zabývá českou, ukrajinskou, polskou, ale zejména ruskou literaturou 19. a 20. století. Je děkanem Filozofické fakulty UP.

 

 

Cena: 298 Kč

Petrarca: Homo politicus
Jiří Špička

Přestože je Francesco Petrarca jednou z klíčových postav dějin evropské kultury a přátelil se s Karlem IV. a jeho dvorem, tato připravovaná monografie bude vůbec první petrarkovskou monografií v českém jazyce. Autor, který se různými aspekty Petrarkova díla zabývá již více než deset let, v knize nabízí komplexní pohled na širokou škálu Petrarkových politických a občanských názorů, pramenících ze studia antických autorů, z osobního styku či korespondence s mnoha vlivnými přáteli nebo z konkrétních životních zkušeností získaných v Avignonu a v severoitalských státech. Kniha se otevírá Petrarkovým politickým životopisem, který je zároveň úvodem do problematiky, a pak se věnuje jednotlivým prvkům Petrarkova politického myšlení, jako jsou kritika avignonského papežství a úpadku autority svaté říše římské, politika Karla IV., patriotismus, revoluce římského tribuna Coly di Rienzo, aktualizace antických dějin, politika severoitalských dvorů nebo úvahy nad profilem dokonalého panovníka.

Jiří Špička je český italianista a vysokoškolský pedagog působící na katedře romanistiky FF UP v Olomouci, zabývající se italskou literaturou 14. a 15. století a současnou italskou literaturou.

 

Dějiny nizozemské a vlámské literatury

Cena: 595 Kč

Dějiny nizozemské a vlámské literatury
Wilken Engelbrecht a kol.

Nizozemština, jazyk, kterým mluví Nizozemci a Vlámové, je s více než 25 milionů mateřských mluvčích třetím nejvíce zastoupeným germánským jazykem. Díla psaná nizozemsky začala vznikat již v 8. století našeho letopočtu a nizozemská literatura patří k literaturám, které jsou hojně překládány do češtiny. Dílo představuje přehled dějin nizozemské a vlámské literatury od počátku až do současnosti, včetně odvětví, jako jsou literatura pro děti a mládež nebo nizozemská literatura, psaná v bývalých koloniích.
 
Autorský tým z katedry nederlandistiky Univerzity Palackého v Olomouci pracuje pod vedením prof. dr. Wilkena Engelbrechta, cand. litt. (1962), profesora nizozemské a vlámské literatury. Další členové jsou dr. Lianne Barnard, Mgr. Lucie Smolka Fruhwirtová, Ph.D., Mgr. Marina Vitáčková, Ph.D., a PhDr. Eva Brázdová Toufarová. Každý z nich se v díle věnoval období podle vlastní specializace.
 

 

2012-725.jpg

Cena: 290 Kč

Studia komiksu: možnosti a perspektivy
Martin Foret a kol.

Publikace představuje vybrané perspektivy studií komiksu (mediologickou, sémiotickou, literárněvědnou, naratologickou, historickou, sociologickou, antropologickou, translatologickou a pedagogickou) a disponuje tedy snad potenciálem k tomu, aby se stala novým startem domácího komiksologického bádání, jež ve světovém měřítku v posledních letech představuje dynamicky se rozvíjející oblast humanitních a sociálních věd. Zastoupena je pestrá škála nejrůznějších témat s rozličným badatelským uchopením – od historizujících exkursů k jednotlivým školám, tradicím či fenoménům, přes interpretační vhledy na možnosti analýzy komiksového materiálu a jeho vlastností či teoretizující příspěvky o problémech definičních a metodologických až k textům věnovaným dílčím aplikovaným pohledům na práci s komiksem.

Martin Foret vystudoval filosofii, bohemistiku a žurnalistiku na Filozofické fakultě UP v Olomouci, kde následně absolvoval i doktorské studium v oboru Obecná lingvistika a teorie komunikace. Působí na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP, kde přednáší především teorii obrazu a vizuální studia, badatelsky se zaměřuje především na problematiku vizuální komunikace, vztah obrazu a textu. Je tajemníkem Centra kulturálních, mediálních a komunikačních studií a výkonným editorem revue Kultura–Média–Komunikace. Dlouhodobě se věnuje teorii komiksu (od roku 2005 pravidelně vede také seminář teorie komiksu).

 

Před komiksem

Cena: 550 Kč

Před komiksem
Tomáš Prokůpek, Martin Foret

Po úspěšné publikaci se polovina jejího autorského týmu vydala ještě hlouběji do minulosti, k samotným počátkům domácí tradice obrázkového seriálu, které lze klást do poloviny 19. století a které dosud zůstávaly zcela neprozkoumány a nepopsány. Předkládaná kniha si neklade za cíl stanovit přesné datum či konkrétní dílo coby „počátek domácího obrázkového seriálu“, ale podrobně mapuje tendence, které k ustavení domácí varianty komiksové tvorby vedly, a sleduje vlivy, jež toto formování spoluutvářely. Pramenný průzkum desítek dobových periodik vydávaných v češtině a slovenštině na území tehdejšího Rakouska-Uherska umožnil identifikovat a rozlišit jednotlivé protokomiksové formy 19. století, jak se postupně v domácím prostoru představovaly a prosazovaly, vymezit jejich hranice i vzájemné vztahy. Sledovány byly rovněž vazby těchto zárodečných obrázkových seriálů ke karikatuře, novinové ilustraci a dalším souběžně se vyskytujícím „konkurenčním“ formám, stejně jako jejich vliv na pozdější tradici domácího komiksu i kontext dobové tvorby zahraniční. Publikace určená všem zájemcům o domácí obrázkový seriál, ale i obecněji vizuální či tiskovou kulturu 19. století, nahlíží optikou „komiksu před komiksem“ i práce známých českých výtvarníků, ilustrátorů a karikaturistů, jako byli např. Josef Mánes, Karel Václav Klíč, Mikoláš Aleš nebo Artuš Scheiner, jejichž tvorba je tak v tomto kontextu nově interpretována. Bohatě ilustrovaný svazek ale samozřejmě představuje i tvorbu řady dalších, dnes mnohdy pozapomenutých autorů, kteří se různým variantám obrázkového seriálu v dobových tiskovinách věnovali (např. Karel Ladislav Thuma nebo Karel Krejčík.

Martin Foret vystudoval filosofii, bohemistiku a žurnalistiku na Filozofické fakultě UP v Olomouci, kde následně absolvoval i doktorské studium v oboru Obecná lingvistika a teorie komunikace. Působí na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP, kde přednáší především teorii obrazu a vizuální studia, badatelsky se zaměřuje především na problematiku vizuální komunikace, vztah obrazu a textu. Je tajemníkem Centra kulturálních, mediálních a komunikačních studií a výkonným editorem revue Kultura–Média–Komunikace. Dlouhodobě se věnuje teorii komiksu (od roku 2005 pravidelně vede také seminář teorie komiksu).

 

V panelech a bublinách - Kapitoly z teorie komiksu

Cena: 369 Kč

V panelech a bublinách
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš

Domácímu zájemci o teorii komiksu se v českém jazyce dosud nabízelo jen nemnoho příležitostí k seznámení se s aktuálními otázkami i přetrvávajícími koncepty „myšlení o komiksu“. Kniha V panelech a bublinách. Kapitoly z teorie komiksu si klade za cíl přehledně pojednat a k dalšímu použití nabídnout rozličné koncepty i přístupy, jimiž lze komiksové texty (ať už konkrétní osamocené, nebo v nejrůzněji definovaných souborech) novými způsoby číst a interpretovat, zkoumat i analyzovat. Pozornost je věnována například vztahům komiksu k různým charakterizačně-stratifikačním systémům v kultuře (komiks jako médium, žánr, umění), tematizována je ale i komiksová vícekódovost (obraz v komiksu, text v komiksu) či způsoby, jimiž komiks vypráví (specifické formální prostředky, narace, serialita). Samostatné kapitoly jsou pak věnovány též tématům produkčně-prezentačních aspektů (publikační tvar) a participantům (autor, produkce, čtenář) komiksového kulturního pole. Závěrečná kapitola v základních souřadnicích zachycuje historii odborného zkoumání komiksu od jeho nesmělých počátků až k dnešnímu celosvětovému rozmachu tzv. comics studies. Svazek sestávající z dvanácti kapitol doplněných drobnějšími exkurzy nechce být kompilační „summou zjištěného“ ani netouží nabídnout původní a komplexní teorii komiksu. Pokouší se především o poučené zahájení diskuse a o vstupní úvodové popsání charakteristických rysů komiksu z nejrůznějších možných perspektiv.

Martin Foret vystudoval filosofii, bohemistiku a žurnalistiku na Filozofické fakultě UP v Olomouci, kde následně absolvoval i doktorské studium v oboru Obecná lingvistika a teorie komunikace. Působí na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP, kde přednáší především teorii obrazu a vizuální studia, badatelsky se zaměřuje především na problematiku vizuální komunikace, vztah obrazu a textu. Je tajemníkem Centra kulturálních, mediálních a komunikačních studií a výkonným editorem revue Kultura–Média–Komunikace. Dlouhodobě se věnuje teorii komiksu (od roku 2005 pravidelně vede také seminář teorie komiksu).

 

Tobě zahynouti nedám… - Česká časopisecká šoa povídka

Cena: 320 Kč

Tobě zahynouti nedám… — Česká časopisecká šoa povídka
Ivana Cahová, Erik Gilk a Martin Lukáš (eds.)

Holokaust patří mezi významná témata české poválečné prózy. Předkládaný výbor se nesnaží tento obraz narušit, ale obohatit o hlasy, jež zůstávaly skryté na stránkách literárních časopisů. Antologie přináší povídky autorů a autorek známých (Ladislav Fuks, Arnošt Lustig či Jiří Weil), v kontextu literatury o šoa však nepříliš zmiňovaných (František Hrubín) či dnes již pozapomenutých (Mirek Elpl, Hermína Franková nebo Johana Vondřejcová), které dosud nevyšly v žádné samostatné knize či výboru. Antologie je rozdělena do tří tematických bloků, jež zachycují nelehké osudy Židů na sklonku druhé republiky a v protektorátu, v ghettech či vyhlazovacích táborech a v poválečných letech. Povídky nezobrazují jen tragický úděl židovského obyvatelstva, ale též realitu koncentračních táborů viděnou pohledem viníků, obtížnost či dokonce nemožnost návratu přeživších do běžného života po šoa. Antologii doprovází rozsáhlá původní studie Ivany Cahové, jež v úvodních pasážích shrnuje historii zobrazování šoa v české próze, její těžiště však spočívá v motivické analýze reeditovaných povídek.

Ivana Cahová je odborná asistentka na centru judaistických studií FF UPOL. Erik Gilk působí jako docent na katedře bohemistiky FF UPOL. Zaměřuje se na literaturu 20. století a současnou literaturu. V letech 2006-2008 pracoval rovněž jako vědecký pracovník v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Od konce 90. let publikuje recenze a studie v mnoha literárních a kulturních periodikách. Martin Lukáš působil jako asistent na katedře bohemistiky FF UPOL. Od roku 2017 pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, Oddělení 20. století a literatury současné.

 

Cena: 299 Kč

Vítěz i poražený — Prozaik Ladislav Fuks
Erik Gilk

Olomoucký literární historik Erik Gilk (1973) se již delší dobu zabývá autorskou osobností Ladislava Fukse. Po řadě dílčích studií představuje nyní odborné veřejnosti ucelenou monografii pojednávající o Fuksově složitém a nejednoznačně hodnoceném prozaickém díle. Vzhledem k jisté bulvární senzačnosti, jež se kolem spisovatele navršila, se přitom snaží abstrahovat od psychologického či biografického čtení Fuksova díla. Proto jsou pasáže o prozaikově životních peripetiích odděleny od výkladových kapitol a na závěr je zařazeno kalendárium autorova života a díla. Gilk se ve svých interpretačních sondách zaměřuje na vlastní uměleckou hodnotu Fuksova díla, což vzhledem k poněkud předpojatému hodnocení autorových textů vydaných za normalizačního dvacetiletí nebývá samozřejmé. Soustředí se přitom na jedinečnou autorskou poetiku, zkoumá prostředky významové výstavby, všímá si způsobů vyprávění, důmyslné motivické struktury, neopomíjí ani hru se čtenářem a dokonalou evokaci atmosféry příběhu.

Erik Gilk působí jako docent na katedře bohemistiky FF UPOL. Zaměřuje se na literaturu 20. století a současnou literaturu. V letech 2006-2008 pracoval rovněž jako vědecký pracovník v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Od konce 90. let publikuje recenze a studie v mnoha literárních a kulturních periodikách.

 

Umíněnkyně dobra Sofie Podlipská. Kapitola z dějin literárního midcultu 19. století

Cena: 249 Kč

Umíněnkyně dobra Sofie Podlipská
Jana Vrajová

Sofie Podlipská je dnes pro mnohé zapomenutou osobností, byť se jí v poslední době opětovně dostává pozornosti zejména v oblasti kulturní historie. Důvodem zájmu historiků je její významný vliv na utváření kulturního prostoru druhé poloviny 19. století: její osobní nasazení ve spolkové a osvětové činnosti i nepřehlédnutelná aktivita v ženském emancipačním hnutí. Tato monografie však přináší jiný úhel pohledu: vychází z pozic literárněhistorického výzkumu a svou pozornost soustřeďuje v první řadě na Sofii Podlipskou coby spisovatelku. Aby mohla dílo Podlipské přesněji uchopit, pracuje autorka s termínem „literární midcult“ (objasnění pojmu a jeho konkrétního užití se práce v úvodu obsáhle věnuje). Na příkladu literárního díla Sofie Podlipské je s jeho využitím přiblížen proces vertikální stratifikace české literatury druhé poloviny 19. století. První část práce je věnovaná analýze dobové recepce a proměně literárněhistorického hodnocení přínosu Sofie Podlipské české literatuře. Ukazuje ji jako osobnost rozporuplně hodnocenou jak dobovou literární kritikou, tak též literárními historiky. Druhá část knihy obsahuje pět interpretačních sond do literární tvorby Podlipské. Pozornost je zde soustředěna například na její práci s nacionálními stereotypy, podoby a proměny uplatňování didaktické funkce v její beletrii či na vliv George Sandové na její myšlení i konkrétní tvorbu. Spisovatelka je zde představena též skrze dokumenty osobního charakteru jako osobnost širokého literárního i obecně kulturního rozhledu. Veškeré analýzy jsou hojně dokumentovány pramenným materiálem.

Jana Vrajová je odborná asistentka na katedře bohemistiky FF UPOL. Zaměřuje se na literaturu 19. století.

 

Výsledek obrázku pro záludný svět povídek malostranských

Cena: 245 Kč

Záludný svět Povídek malostranských
Dagmar Mocná

Publikace se pokouší o nové čtení kanonického díla. Činí tak za pomoci netradičních zorných úhlů a s nimi souvisejících kulturně historických kontextů, dosud ve vztahu k Povídkám malostranských nevyužitých. Čtveřici zvolených hledisek odpovídají čtyři kapitoly knihy. V první jde o zohlednění kontextu Nerudova publicistického psaní a sledování jeho vlivu na žánrový status vznikajících povídek. Druhá kapitola si na základě srovnání topografie fikčního světa povídek s mapou reálné Malé Strany klade otázku, zda je možné číst je aspoň částečně jako prózu dokumentárního typu – a pakliže ne, jakou funkci v nich dobové reálie mají. Třetí kapitola interpretuje Povídky malostranské v kontextu soudobé humoristické prózy. Čtvrtá kapitola využívá současných naratologických konceptů k charakteristice Nerudova způsobu vyprávění, jímž autor svět Povídek malostranských konstituuje jako zdánlivou starosvětskou idylu, ve skutečnosti však jako území plné puklin, chaosu a temných spodních proudů. Vychází v edici Historie.

Dagmar Mocná vyučuje na katedře české literatury Pedagogické fakulty UK v Praze. Profesura jí byla udělena v roce 2007 na návrh FF UP v Olomouci. V současnosti vyučuje externě na katedře bohemistiky FF UPOL. Jako historička literatury a literární teoretička se zabývá především literaturou 19. století, populární literaturou a problematikou literární kultury.

 

ZPĚT