Významní olomoučtí puškaři 16.–18. století

Roman Gronský

Tato publikace je výsledkem mnohaletého bádání v archivech, muzejních, zámeckých a soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Podrobně osvětluje činnost olomouckých puškařských rodů od 16. do 18. století – zejména několika generací Reimerů a Wistalerů s podrobnými rodinnými rozrody a jejich střídáním působišť – Baden u Vídně, Vídeň, Olomouc, Mnichov, Bratislava. Zmíněni jsou ale i další v té době v Olomouci působící puškaři V. Rehr, A. Lubman, D. Nusshauer, E. Schettl nebo W. J. Pursch, místa jejich působení vč. údajů o jejich učňovských létech ve Vídni. Poprvé je zde rozkryto působení rodu Wistalerů, kdy dosavadní literatura nespecifikovala ani nedoložila přesně jejich působení od Vídně, Badenu u Vídně přes Bratislavu, Olomouc až po Mnichov.

Na řadě z velké části poprvé publikovaných fotografií jsou prezentovány lovecké i vojenské zbraně uvedených puškařů s kolečkovými a křesadlovými zámky – od pistolí po hradebnice. Ne všechny je možno vidět, protože řada z nich je zatím ukryta před zraky návštěvníků v depozitářích anebo v nepřístupných sbírkách. V našich státních a soukromých, ale i v evropských muzejních, šlechtických i dalších sbírkách patří ale zbraně olomouckých puškařů k těm nejlepším. Špičkové lovecké pušky H. Reimera jsou řadu staletí ozdobou liechtenštejnských sbírek ve Vaduzu (dříve ve Feldsbergu – Valticích), ale např. i český zámek Frýdlant se může pyšnit ojedinělou pistolí Fr. Reimera s křesadlovým zámkem.

V textu, který je česky a anglicky jsou také informace o aukcích, kde tyto zbraně byly a jsou nabízeny. Všechny publikované zbraně mají podrobné technické česko-anglické popisy. Místa působení puškařů v Olomouci autor podrobně zmapoval a k textu jsou také připojeny fotografie těchto domů ze současnosti.

260 Kč

Autor

Roman Gronský se narodil 15. února 1950 v Olomouci. Již od dětství se věnoval intenzivnímu studiu jazyků, což ovlivnilo jeho pozdější život. Po roce 1968 vycestoval, i přes sevření režimu, několikrát na Západ. Pracovně taktéž často cestoval, absolvoval několik služebních cest do Bagdádu v době irácko-íránského konfliktu. Po nehodě a amputaci končetiny se začal věnovat sportu – zejména plavání a závodnímu lyžování – úspěšně se zúčastnil nejprve aktivně a později jako člen vedení výprav několika paralympiád. V roce 1995 inicioval obnovení Rotary Clubu v Olomouci. Zasadil se také o návrat svitku Tóry, jenž byl v šedesátých letech minulého století prodán do zahraničí, zpět do původní olomoucké židovské obce.